počátky karpatské rusi.

V severovýchodních Uhrách bylo podle poslední nepříliš správné maďarské statistiky z r. 1910 v stolici Marmarošské 159.489, v Ugočské 34 415, v Berežské 100.918, v Užhorodské 61.711, v Zemplínské 39.033, v Šaryšské 38 500 a ve Spišské 12.327 — celkem 386.000 Rusů. Výsledky nové letošní statistiky naší republiky nejsou mi ještě známy, ani v detailu, ani úhrnem. Ale nepochybuji, že opět nebudou přesné, poněvadž ve východních stolicích slovenských, kde se setkává komplikovanou hranicí oblast slovenská a ruská, srazily se ve zvýšené míře protivy a agitace ruské s jedné a slovenské s druhé strany, neboť se vědělo, že výsledky budou sloužiti za základ definitivního politického rozhraničení Slovenska a Rusi. Ale to jsou konečně věci, jež pro náš výklad nemají váhy, neboť nám nepůjde o přesné* stanovení starých hranic a srovnávání jich s hranicemi nynějšími, к čemuž se vůbec nedostává průkazného starého materiálu. Předmětem této stati je jen odpověď na otázku významu širšího: kdy vůbec a jakým způsobem počíná historie Karpatské Rusi a kdy dostali se Rusové do uherských Karpat?

Dnes oblast ruská, zabírajíc větší nebo menší části stolic výše jmenovaných, uzavřena je hranicí, běžící zhruba vzato od řeky Višovy a podél Tisy mimo Sihot, Hust až po Ujlak na Tise, potom mimo Mukačevo, Užhorod pod úpatím Vihorlatu к Snině, odkudž se táhne už jen neširoký pás podél haličských hranic silně protrhaný slovenským živlem severně obcí Bardějova, Lubotyně a Lubovně na Popradu až k Pivničné pod Novým Sączem. Oblast je tedy dnes nevelká a pro svůj hornatý ráz i poměrně řídce osídlená. Ale dříve tomu bylo jinak. Oblast ruská rozkládala se dále na západ, kde část nynějšího Slovenska byla dříve ruská, sahala hlouběji na jih i do přilehlého území dnes maďarského, ba zaujímala i značnou část ve vnitřních Sedmihra-dech, dnes maďarsko-německo-rumunských. Ukazuje na to řada slovanských jmen obcí a jiných topografických názvů, zejména těch, které mají v sobě složku Rus, Ros (ruský), maď. Orosz, rum. Rus (srv. Rusz, Ruszinosz, Ruszkahegy, Ruszkica, Rusci, Ruso, Rusor, Ruseshé, Rusielu, Rosia, Rusciu, Rusesti, Rosca, Rusului, Rossuz a pod., dále Oroszfaja, Oroszfalu, Oroszmezö, Oroszhegy, Oroszidecs, Oroszveg, Oroszkomoro, Oroszvolja atd.). Všechna jsou nesporným svědectvím, že tu dříve seděl živel ruský. Ovšem, jak je živel tento starý, odkdy zde byli Rusové, je právě velká, sporů plná otázka.

Mezi ruskými historiky byla vždy strana, která viděla v Karpatech nejen dávnou kolébku Slovanstva, nýbrž speciálně kolébku východních,