Otázka, o niž zde běží, není ve všem zralá к definitivnímu rozhodnutí a to z toho důvodu, že není známo stáří osad odvozených od jména Rus a také jiná starší, slovanská jména hor, řek a osad nejsou náležitě oceněna, ani filologicky, ani chronologicky tak, abychom mohli říci s bezpečností, mají-li v sobě ráz ruský, či bulharský a vůbec, jak jsou stará. Ze slovanský živel byl v Karpatech a v centru Sedmihrad už před XIII. stoletím, Filevič ukázal dostatečně, doloživ to řadou příslušných názvů v listinách XII. a XIII. století, na př. z let 1176, 1193, 1228, 1238.1) A jsou v nich jména, jež jistě nevznikla krátce před napsáním listiny, na př. jména obcí, potoků, údolí, vrchů, mezi nimi i název Ruscia (r. 1238). Ale je jich mnohem méně nežli nesíovan-ských a pak, můžeme-li říci, že tu byla před XII. a XIII. stoletím, nemůžeme ještě tvrditi, že tu byla v VI. nebo docela v I. století po Kr. A ještě méně lze to říci o řadě názvů později doložených a složených s m. Orosz nebo n. Reuss: Oroszfalu, Oroszidecs, Oroszhegy, Oroszi, Oroszfaja, Reussbach, Reussen, Reussdorf, Reussmarkt.2) Ivan Filevič má jistě značnou zásluhu o sebrání všech podobných dokumentů o bývalém rozšíření slovanského a ruského živlu v celých východních Karpatech a v Transilvanii, ale nedokázal jeho starobylosti v té míře, jak potřeboval pro svou theorii, podle níž Karpaty byly centrem a kolébkou Rusů.3) Doklady jeho nejdou daleko před XII. století, zejména nejdou do starověku. Naopak, víme, že v starověku Karpaty nebyly slovanské. Pro slovanskost jejich není přímého dokladu ze staré doby a žádný zachovalý, starý název poutající se к těmto horám, nemá rázu slovanského; všechny jsou slovanštině cizí, ukazujíce, že byly vytvořeny od kmenů, kteří zde seděli před Slovany a že byly od Slovanů později převzaty. Všechno nasvědčuje, že jižní i východní část Karpat byla původně částí oblasti thrácké, tak jako to je o celé kotlině sedmihradské a celé Dakii doloženo svědectvím historickým.

Kdy tedy přišli Slované, speciálně Rusové?

Nesouhlasím ani s těmi, kteří hledají v Karpatech kolébku Slovanů, ani s těmi, kteří vstup jejich do Karpat kladli do pozdního středověku.4) Celý stav, v jakém se Slované nacházeli už v VI. století, ukazuje, že zabrání Karpat s obou stran musilo být data dřívějšího. Seděli-li podle Jordanise v polovině VI. století až к uherskému Dunaji a možno-li stopy jejich v nomenklatuře zachytiti i v stolici Krašovskoseréňské (Tsierna — Černá) a Temešské (Bersovia — Brzava), potom pokládám za jisté, že Slované počali vcházeti do průsmyků a úvalů karpatských a sestupovati po řekách k Dunaji směřujících už mnohem dříve, už před narozením Kristovým. Ale podle všeho tito Slované, kteří pronikali a šli к Dunaji, nebyli Slované ruští, nýbrž jihoslovanští. Bylo proto třeba, aby se dříve místo v Karpatech uvolnilo a bylo třeba i mnohem důraznějšího popudu, aby se ruští Slované, jejichž kolébka se nalézala na středním Dněpru, dostali na jižní svahy Karpat.