vyřezávané nádobí („boklážoky", „dvýky" „kupčiny" a jin.), kamenné talíře malované, kožíšky a jiné domácí části kroje huculského — vše to zmizelo v bezedných tlumocích vojínů sběratelů.

Vedle toho jsou tu patrny vlivy války na poměry populační, ale o těch se nechci zde podrobněji zmiňovati, poněvadž těmto rozdílům mezi dobou mírovou a poválečnou věnoval jsem zvláštní studii demografickou vypracovanou na základě vlastní, obtížně sestavené statistiky z posledních dvaceti let pro Jasinu a okolí.

Třetí, nejmocnější a nejhorší metlou tohoto kraje a lidu byla sveřepá nadvláda maďarská. Upíná zaostalost zotročeného lidu, který často si není ani vědom nejzákladnějších lidských práv, negramotnost téměř všech žen a nej větší části mužů (i těch nejzámožnějších), kořalečnictví a jeho důsledky, bída horských obyvatelů, zpupnost maďarských a ma-ďaronských pánů, veliké množství židovského obyvatelstva, z části jistě přespočetného — to vše jsou následky a na dlouhá léta pomníky věhlasné maďarské kultury a civilisace.

Tato tři období — doba maďarské kultury, doba kultury okopů a doba působení rumunské kultury zanechaly všude doklady svého působení jak v lidu, tak i krajině a v mnohém ztížily i náš úkol nad míru, tak jako ztěžují a i maří někdy účinnou práci občanské správy Podk. Rusi. Lid stal se hamižným, což není divu, vždyť byl po tolik let jen týrán, okrádán a olupován, stal se nedůvěřivým a tvrdým, ba lidé odvykli si téměř veselí bezkořalečnému. Napadlo nám, že po celou dobu našeho pobytu zaslechli jsme jen jedinkrát zpěv děvčete pasoucího dobytek.

Podávám v této studii anthropologické výsledky svého šetření. Po stránce enthnografické i folkloristické jest zde již několik zpráv dosti obsažných, ale mým úkolem bylo především stanovití vlastnosti somatické, a pak badání demografické.

К tomuto účelu odebral jsem se v létě 1920 do Jasiny v průvodu svého bratra a pana Ph. С Vlastimila Vrtiše. Р. T. ministerstvo školství a národní osvěty poskytlo mi dostatečnou podporu která mi umožnila provedení celého podniku; vzdávám i zde uctivý dík.^Též p. t. ministerstvu železnic za poskytnutou slevu. Pan Dr. G. Zatkovič, guvernér Podkarp. Rusi v Užhorodě, poskytl mi ochotně svou účinnou pomoc a uvedl mne svým laskavým doporučením hned na pravé místo, čímž zavázal mne к velkým díkům. Veledůstojný pán pater A. Vološyn v Užhorodě dal mi mnohou dobrou radu; veledůstojný pán pater Štěpán Baščinský v Jasině podporoval co nejlaskavěji moje studia, vysvětlil ś kazatelny účel mé cesty a tak odstranil nedůvěru lidu, pan Štěpán: Kločurjak se svou rodinou a především jeho syn Štěpán se svými přáteli p. Sabaďukem, Klempušem a Němčukem podporovali ve všem co nejpřátelštěji moje snahy. Všem těmto pánům srdečný dík.

Panu prof. M.U.Dr. J. Matiegkovi děkuji uctivě za jeho podporu,, účast a radu při tomto podniku a last bu not least svým společníkům,, bez nichž bych nebyl býval s to za tehdejších poměrů ani cestu začíti,. neřku-li přivésti ku zdárnému konci.

V Jasině jsme se usadili na několik neděl a zde získali jsme celý náš materiál anthropologický. Ku stanovení hranic oblasti huculské: a studiu života Goralů na poloninách podnikali jsme pak jednotlivé.,