str. 45
se Joseph Déchelette1) a v jeho práci, která je střízlivá a svědomitá, nejlépe poznáváme silné nedostatky ověřených nálezů a nutnost, obraceti se o vysvětlení к psaným pramenům velmi mladého data.
Zde shrnuji pouze řadu českých nálezů, které se poutají к nejstarší době železné t. j. stupni hallštattskému a nejstaršímu laténu a jež nesporně svědčí určitým náboženským kultům. Je jich zatím málo, ale přesto je dobře shrnouti i tuto hrstku poznatků v celek, abychom si uvědomili, čemu jest třeba v nálezech věnovati pozornost, co může býti dokladem pro rekonstrukci náboženských názorů pravěkého člověka u nás. Ze jsem zvolil právě toto období, má svoje příčiny jednak v tom, že chci seznámili čtenáře s novým, dosud neznámým nálezem z oblasti mladší kultury západočeských mohyl a pak také proto, že prvá doba železná tvoří počátek nového přeskupení kulturního a možno i ethnického, kdy také začínají se jasněji projevovati (mluvím tu pouze o našich zemích) určité názory náboženské.
Plzeňské museum chová vzácný nález, který odkryl za války Dr. Frid. Macháček, prokopávaje nízkou menší mohylku s žárovým pohřbem v Háji u Nové Huti na Plzeňsku. Jest to okrouhlý terč z tenkého zlatého plechu, pěkně zdobený, který byl nalezen společně s laténskou bronzovou sponkou nejstaršího typu (obr. 1.) Mimo to nalezeno bylo v mohyle bronzové kopí, jež však к nálezu našemu časově nenáleží. Při zběžném prohlížení nálezu považoval jsem plech za dno zlaté nádobky, jejíž stěny se nezachovaly. Avšak prohlédnuv nález blíže, zjistil jsem, že předmět, který jsem pokládal za trosky zlaté votivní nádoby, jest něco zcela jiného.
Kruhovitý terč prům. 10,5 cm jest zhotoven z velmi jemného zlatého plechu, tenkého jako list papíru, takže se prohýbá svou vlastní vahou, podepřeme-li jej uprostřed. Jest bohatě zdoben vytepávaným ornamentem, který je i po stránce technické zajímavý. Tenká folie zlata byla asi položena na nějaký podklad nepříliš tvrdý (dřevěný) nebo bronzový a vy-tepávána. Není vyloučeno, že menší koncentrické kruhy byly vytepávány jedním kolkem.2) Základním motivem dekoračním jest nepříliš zvýšena kruhovitá vypnulina vroubená plastickým kruhem. Ta tvoří také střed, jsouc obklopena 3 menšími a 2 většími plastickými kroužky. V kruhovitém pásu, který vznikl mezi středem a okrajem bylo umístěno 12 takovýchto vypnulin s jednoduchým kroužkem (dvě z nich jsou vytrženy). Plocha mezi těmito okrajovými vypnulinkami jest přerušena vlnicí z jemně tepaných čárek, jež se střídavě vine kol kruhovitých políček tvoříc tak šestilaločnou hvězdici. Podobně i plocha mezi oběma největšími kruhy středu je vyplněna jemnými čárkami.
Právě tento způsob ozdoby přivádí nás na myšlenku, že máme před sebou zbytek zlaté nádobky votivní, jaké se nalézají v nordické oblasti jednotlivě i v hromadných nálezech, jak svědčí depoty z Eberswalde, Avernekö a Boeslunde v Dánsku.3) Ornamentální náplň i technický
1) Jest to přípravná práce pro Manuel „Le culte du Soleil aux temps préhisto-riques v Revue archéologique 1909 I. 305 a pak XIII. kap. v Manuel d'archeologie pré-historique celtique et gallo- romaine II. 1., kde líčí náboženství doby bronzové.
2) Takový byl nalezen v depôtu hallštattském u Přestavlk na Moravě. C. Schuchhardt: Der Goldfund vom Messingwerk bei Eberswalde obr. 6.
3) Carl Schuchhardt: 1. с. obr. 26, 27.