O zlatém terči z Háje u Nové Huti možno říci, že to byl asi pouhý předmět votivní, který byl uložen do mohyly. Tento výklad podporují pak ještě jiné nálezy z oblasti popelnicových polí. R. 1854 byl odkryt v kamenném lomu u Svijan na Turnovsku při odhrabávání hlíny bohatý depot bronzových figurek labutí a kachniček, z nichž některé jsou opatřeny tulejí s otvorem pro nýt, aby mohly býti upevněny к násadce. Menší jedna kachnička má na spodní straně hrot. Mimo tyto figurky byly v nálezu také dvě konická dutá bronzová okutí ve tvaru ke konci se sužujícího válce a dva ploché kroužky.1) O podobném nálezu „zlatých", kachničkám podobných předmětů u Holohlav zachoval zprávu Duška.2) Tyto bronzové předměty nejsou dnes více záhadou a víme, že bývaly upevněny na zvláštních vozíčcích, jež sloužily při náboženských obřadech jako kultovní předměty. Větší figurky kachniček byly navlečeny na krátkých násadcích na vlastním voze, kdežto menší, massivní kachnička s dlouhým hrotem sloužila jako kolníček. Obě dutá, válcovitá okutí nejsou ^kování pohárů, jak se domníval J. Richly, nýbrž nákončí voje. Podle velikosti figurek i okutí voje možno souditi, že votivní vozík,, z něhož pocházely tyto ozdoby, byl dosti veliký.3)

Bronzové vozíky votivní můžeme si zhruba rozděliti ve tři velké skupiny, z nichž do prvé náležejí především vozíčky, nesoucí kruhovitý sluneční symbol (vozík Trundholmský), pak vozíčky bronzové téže konstrukce jako předchozí avšak s nádobou bronzovou uprostřed upevněnou (Peccatel v Meklenbursku, Skallerup v Dánsku, Milaveč v Cechách) a konečně menší vozíky bronzové s upevněnými ptačími symboly (Lužice, střední Italie). Mezi těmito třemi skupinami jsou sice rozdíly v zevní úpravě, ale je velmi pravděpodobno, že je spojuje společný účel a jednotná idea. Po stránce chronologické jeví určitý vývoj. V Italii objevují se na konci doby bronzové a již v této době putují v primitivní formě na sever. Stačí, ukážeme-li na starobylé formy i technické provedení vozíku peccatelského a vozíku z mohyly u Milavče.4) Nádoba peccatel-ského vozíku jest vytepávána právě tak jako popelnice z vozu milaveč-ského a známé koflíčky z hromadného nálezu bronzu u Jenšovic.5) Časově spadají oba nálezy asi přibližně stejně do mladší doby bronzové,, současné s knovízskou kulturou v středních Cechách. Vozík se Skalle-rupu tvoří zajímavý přechod mezi skupinou druhou a třetí. Bronzová nádoba jest ověšena na okraji listovitými, táhlými závěsky na krátkých řetízcích. Dvě takovéto listovité závěsky zdobí také jednu z labutí depotu svijanského, jsouce zavěšeny na lomené tyčince, spojující zobák a hrdlo/) Mimo to jsou obě podélné osy zallerupského vozíku prodlou^ ženy, zahnuty do výše a na jejich tordovaných koncích sedí drobné