anthropologie ve světle konstitučního problému a moderní psychiatrie.

Motto :

Na oslavu šedesátých narozenin svého přítele prof. Matiegky nebudu líčiti velký význam jeho pro českou anthropologii a anthropo-logii vůbec; to by znamenalo nositi sůvy do Athen. Jest všeobecně známo, že Matiegka, jehož jméno se v odborné literatuře všude uvádí, jest hlavním průkopníkem v české anthropologii a zakladatelem českého anthropologického ústavu při universitě Karlově, který by na místo nedůstojného jména „anthropologický kabinet" měl se nazývati Matiegkův ústav.

Chci tedy oslaviti pamětní den svého přítele jiným způsobem: věnuji mu tento spis, který má upozorniti na směry a cíle, které vykazují anthropologii vědy biologické hlavně problém konstituční a moderní psychiatrie.

1. Jako první označuji směr vývojově-mechanický.

Jen po smrti jest kostra lidská, hlavní výzkumný objekt fysické anthropologie, oddělená část, v živém těle, v nedělitelné, jednotné osobnosti lidské jest nerozlučně spojena s ostatním tělem a jeho ústroji, s kterými stojí v četných vztazích, které vývojová mechanika označuje jako korrelace, kombinace, relace (Dürken (4). Kostra, celá její zevní a vnitřní konfigurace jest ovládána ku př. činností svalovou; tam, kde se šlachy a aponeurosy na kosti inserují, tam vznikají mechanickou kor-relací známé cristae, spinae, tubercula. Profesor Matiegka ukázal mi ve svém museu lebky eskimácke, které mu poslal slavný americký anthropolog Hrdlička, s vyznačeným obloukem skoro lištnovitým z dálky patrným pro inserei musculi temporalis, který na našich lebkách vyvinut není, z čehož souditi můžeme na mocné vyvinutí musculi temporalis a celého čelistního žvýkacího svalstva. Trámčina, stavba celá jedno tlivých kostí jest obdivuhodně přizpůsobena к statickým poměrům těla, jak zvláště krásně ukazuje horní část femoru, která nese celý trup s lebkou a jejíž kostní trámečky jsou uspořádány po způsobu opěrných pilířů našich mostů. Frakturami a vlivem jiných poruch, které mění normální