Stanovíme-li podobný index i pro celkovou výkonnost svalovou, shledáme poměry následující:

Z těchto indexů vysvítá, že výkonnost svalová je po válce menší nejen absolutně, ale i relativně vzhledem k váze těla.

Shledáváme tedy pro všechny tři znaky, výšku, váhu i výkonnost svalovou značný úbytek, z něhož můžeme soudit na zvolnění tělesného vývoje za války. Za příčinu toho se uznává všeobecně v první řadě nedostatečná výživa. Zhoršení ostatních podmínek hygienických má tu již význam menší. Že děti špatně živené a ve špatných hygienických poměrech zůstávají ve váze i výšce pozadu za dětmi z dobrých poměrů, je známá zkušenost. Zlepšení sociálních poměrů má za následek zvětšení průměrné výšky a váhy té které skupiny. Tak shledal prof. Matiegka při svém vyšetřování dětí holešovických v r. 1895, že průměrná výška a váha jejich se proti létům dřívějším dosti značně zvětšila právě následkem zlepšení tamějších poměrů hygienických a sociálních. Ensch1) uvádí také, že průměry Quételetovy jsou na naši dobu příliš malé, protože od jeho časů se zlepšily celkem hospodářské i hygienické poměry širokých vrstev lidových. Jest tedy zcela přirozeno, že doba válečná, která měla tak velký nepříznivý vliv hospodářský i hygienický, má za následek i zhoršení vývoje tělesného.

Vliv nedostatečné výživy se projevuje především poklesnutím váhy, které je způsobeno zprvu hlavně vymizením tuku. Na vzrůst nejeví pod-výživa z počátku žádného vlivu, jak vidět i z vyšetření autorů, kteří rok co rok děti za války vyšetřovali. Teprve trvá-li nedostatečný příliv potravy dlouhou dobu a je-li také qualitativně změněn, zvláště obsa-huje-li nedostatek bílkovin pro vzrůst důležitých, ukazuje se zmenšení vývoje i do výšky.

U našich učňů je velmi význačný pokles váhy i výšky, zvláště uvážíme-li, že byli vyšetřováni až koncem roku 1919. Příčina toho, že jsou tu snad diference větší než jinde shledány, může být v tom, že krejčovství se věnují obyčejně hoši tělesně slabší, protože toto řemeslo se pokládá neb aspoň pokládalo za lehké, tělesně méně namáhavé.

Ve většině prací zabývajících se tělesným vývojem mládeže za války, nalézáme pak shodu v tom, že nejvíce utrpěli tělesně nejslabší, a to u dětí i u dospělých. Možná, že kdyby naše průměry byly vzaty z veškerého dorostu řemeslného (tedy na př. kovářů, truhlářů, zámečníků a pod.), nebyly by diference v předválečných a poválečných datech tak značné.

Ze toto zmenšení váhy a výšky zaviněné nepříznivými okolnostmi zevními je pouze přechodné a zlepšením výživy se dá zase vyrovnati, můžeme pozorovati, přibereme-li výsledky vyšetřování z listopadu 1921, tedy dva roky po onom měření poválečném.

...