Váha a výkonnost svalová 151etých dosáhla už tedy té výše, jakou měla před válkou, dokonce jest o něco větší, výška jeví dosud diferenci proti roku 1915, ale více než o polovinu menší, než byla v roce 1919.

U l6letých, jichž úbytek ve všech 3 znacích byl větší než u 151etých, nejsou rozdíly dosud vyrovnány, ale vidíme opět menší diferenci ve váze a výkonnosti svalové než výšce.

Z těchto výsledků lze dobře pozorovati, jak váha, která dříve podléhá působení zevních okolností, dříve se upravuje po pominutí jich, než výška, která je vůči zevním vlivům stálejší.

Výkonnost svalová sleduje tu váhu těla, na níž z velké části je závislá.

Zajímavo je, že výkonnost svalová se zvětšila i v poměru k váze tělesné, a to nejen ve srovnání s rokem 1919, ale i s rokem 1915. Index muscularis činí totiž nyní u 151etých 55'85, u lóletých 56'98. Snad bylo by lze uvésti toto poměrné zvětšení síly svalové, které ovšem v celku je jen nepatrné, ve vztah s větší péčí o tělesnou výchovu mládeže, která po válce se projevuje.

Nebylo možná, bohužel, sledovati další individuelní vývoj učňů měřených v roce 1919 a stanovit tak, v kterém věku a jakým způsobem se projevuje u nich vývoj pubertální. Lze však očekávat, že rozdíl proti normálním poměrům ve výšce a váze, je-li dosud jaký, bude, aspoň do velké míry, vyrovnán v nejbližších letech, podle zkušeností u tělesně zaostalých individuí, jichž pubertální vývoj nastává v pozdějších letech, za to pak rychleji probíhá. Šlo by tu tedy hlavně jen o prosté prodloužení periody vzrůstu.

Mnohem závažnější než toto zpomalení tělesného vývoje jest zajisté nepříznivý vliv podvýživy na zdravotní stav dětí, hlavně pokud se týče rozšíření tuberkulosy, o němž nelze říci, že by se už vracely poměry předválečné.