ZPRÁVA O ČINNOSTI NÁRODOPISNÉHO MUSEA ČESKOSLOVANSKÉHO V PRAZE ZA ROK 1921/22.

V roce loňském dovršilo 16. května Národopisné museum českoslovanská prvé čtvrtstoletí svého trvání. Významného jubilea toho vzpomenula louská výroční valná hromada Společnosti n. m. č., konaná dne 22. května za účasti mnohých z těch, kdo před 25 lety účastnili se založení nového musejního ústavu, který pomocí jejich obětavé spolupráce a vzácným pochopením české veřejnosti vyrostl z nepatrných počátků za 25 let v jeden z předních českých xistavů kulturních a národních. Pracovníci, kteří věnovali svoje síly Společnosti m. m. č., mohou s uspokojením pohlížéti na rozvoj Národopisného musea českoslovanského.'Stačí tu jenom stručně vzpomenout! vzrůstu a vnitrního prohloubení jednotlivých oborů činnosti musejní:

Sbírky musejní, které podle prvého publikovaného výkazu měly něco nad 8000 inv. čísel, za čtvrtstoletí se téměř ztrojnásobily. Koncem roku 1921 mají 23.059 inv. čísel. To i při tom, když v posledních letech následkem neobyčejného zvýšení cen na trhu starožitnickém a při silně omezených finančních prostředcích musea nákupní činnost musila býti krajně omezena. V roce 1921 získalo museum pouze 105 památek; z nich bylo GG výšivek, 36 cínových nádob, I skříň a 2 kusy drobného průmyslu. Z těchto památek koupeno bylo 18 výšivek, ostatní — 87 inventárních čísel — dostalo se museu darem. Z darovaných předmětů většina je z odkazu blahé paměti zesnulé slč. Zdenky Jiroutkové, učitelky v Praze, která jako soukromá sběratelka shromáždila nečetnou sice, ale vybranou kolekci národopisnou. Svoji lásku к starým památkám, jež vedla ji к práci sběratelské, a pravé pochopení pro jedinou bezpečnou a trvalou jejich ochranu, usvědčila tím, že v poslední své vůli se postarala, aby památky jí sebrané (77 kusů národopisných) přešly clo veřejných sbírek musejních. Budiž jí za to vděčná paměť. Mimo ni pamatovali dary na musejní sbírky pp. L. Lábek v Plzni, inž. A. Sýkora na Smíchově, K. Šmrha, úředník v Čes. Budějovicích, a. ministerstvo školství a národní osvěty v Praze.

Stejně utěšený rozvoj vykazují i sbírky pomůcek práce musejní, zejména archiv reprodukcí -a knihovna. Archiv reprodukcí po rádném svém zařízení roku 1908 vykazoval 3297 otisků, 259 negativů a 121 diapositiv, tedy celkem 3G77 kusů. Po necelém půldruhém desítiletí má nyní 10.025 čísel, z nichž, je 6764 otisky, 2S0G negativů a 455 diapositivů. Vzrostl ledy za uvedenou dobu téměř trojnásobně. Z přírostku roku loňského je uvésti zejména dar ministerstva školství a národní osvěty, které uložilo v Národopisném museu českoslovanském 219 národopisných kreseb, pořízených při výpravě žáků Umělecko-průmyslové školy pražské (oddělení prof. Frt. Kysely) na Slovensko a 312 kreseb malíře Jiřího Bubeníčka ze Slovenska. K n i h o v n a, která podle prvého svého podrobného číselného výkazu měla koncem r. 1904 ještě jenom 899 děl, čítá nyní 3364 knihy, z nichž je 14 děl loňského přírůstku,

O zakotvení musea v přízni české veřejnosti svědčí i vzrůst musejní návštěvy a počta členů Společnosti n. m. č. Kdežto za prvý rok trvání Národopisného musea českoslovanského, kdy sbírky jeho vábily novotou a umístěny byly ve středu města (na Příkopech), byla návštěva 20.935 osob, v r. 1921 navštívil museum 45.101 návštěvník (176 bylo hromadných návštěv školních). Ještě utěšeněji vzrostl počet členů Společnosti n. m. č., který v prvém roce trvání musea byl 218, v roce loňském