3

Museum bylo takto zabezpečeno odborně, ne však finančně. Je pravda, že podpora české veřejnosti, poskytovaná Národopisnému museu českoslovanskému, stále vzrůstá, jak ukazuje nejen uvedený již výkaz členský, nýbrž i peněžní dary různých korporací, na nichž se sešlo v roce 1921 Kč 3438. Darovali: Okresní správní komise v Bělé (40 Kč), okresní hospodářská záložna v Nových Benátkách (50 Kč), okresní záložna hospodářská v Brandýse (100 Kč), okresní hospodářská záložna v Březnici (40 Kč), okresní hospodářská záložna v Čes. Brodě (50 Kč), záložna v Čáslavi (10Kč), občanská záložna v Hlinsku (10 Kč), občanská záložna v Karlině (50 Kč), městská spořitelna na Kladně (100 Kč), hospodářské družstvo v Klatovech (10 Kč), záložna v Kolíně (40 Kč), občanská záložna v Kyjově (20 Kč), občanská záložna v Libochovicích (5 Kč), spoř. a záložní spolek v Milčíně (3 Kč), občanská záložna v Náchodě (20 Kč), okresní správní komise v Ne-tolicích (50 Kč), akciový pivovar v Nové Расе (50 Kč), občanská záložna v Pardubicích (30 Kč), občanská záložna v Plzni (50 Kč), živnostenská banka v Praze (2000 Kč), městská spořitelna v Praze (100 Kč), česká komunální ústředna v Praze (100 Kč), zemská banka v Praze (100 Kč), učitelská, záložna Komenský v Praze (10 Kč), malostranská záložna v Praze (50 Kč), zemský ústřední spolek jednot učitelských v Praze (25 Kč), akciový pivovar na Smíchově (20 Kč), občanská záložna v Týništi n. Orl. (20 Kč), spoř. a záložní spolek v Dol. Ujezdě (10 Kč), okresní výbor v Ústí n. Orl. (20 Kč), měšť. pivovar na Vinohradech (20 Kč) a pp. L. Kulička p. t. v Praze (20 Kč), Apollo Růžička, ředitel Živnobanky v Praze (200 Kč) a A. Svoboda, velkostatkář v Troji (15 Kč).

Ale při neobyčejném poklesu kupní síly peněz, jehož následkem je stoupnutí musejního rozpočtu vysoko nad 100.000 Kč, podpora poskytovaná museu českou veřejností a subvence veřejných korporací zdaleka nestačí ani na nejnutnější výdaje, bez nichž nelze musejní sbírky nejen rozmnožovat!, .ale ani rádně zabeapečiti. Společnost n. m. č. zápasila s finančními nesnázemi již v dobách předválečných. Od r. 1911 nemohla správně platiti nepatrnou činži a tím narostl ieií dluh u obcí Prahy a Smíchova na Kč 12.424'26. Za nesnází doby válečné nebylo možno zabezpečiti a přiměřeně honorovati a udržovati v dostatečném počtu personál. Musejní rada musila nechat dojiti na odchod ředitele kanceláře; před tím již musila zrušit místo musejního asistenta, ač přibrání mladé síly vědecké přece by bylo přímo nezbytností pro musejní budoucnost. Tak musejní personál, ačkoli činnost musea rostla, byl omezen r. 1921 na pouhých 7 sil. Přesto náklady musejní rostly velmi značně. Prvá pokladní zpráva Národopisného musea českoslovanského — a to v době stěhování materiálu z výstavy a v době prvé musejní instalace — vykazuje roční náklady Kč 23.74012. Na výši té udržoval se v celku musejní rozpočet až do války (v r. 1914 byla vydání Kč 25.793'31). R. 1920 stoupla však již vydání na Kč 120.572'48. Stouplo tedy vydání asi 4 a půlnásobně. Stoupnutí to svědčí listě o největší šetrnosti musejní správy, když současně drahota stoupla asi 14násobně. Ovšem nestoupaly stejně musejní příjmy. Státní subvence za války byla museu zastavena (za celá 4 leta vyplaceno na ni К 2000 místo К 36.000), subvence městská snížena s К 2500 na К 1500, subvence zemská s 10.000 na K 2100. Po převratu, pravda, nastala změna к lepšímu: zemská subvence obnovena na původní výši Kč 10.000, subvence státní zvýšena na Kč 30.000 (tedy asi 3%násobně). V celku však i tak byly příjmy ze subvencí na př. r. 1920 Kč 45.050 proti Kč 22.341 v posledním roce předválečném (v r. 1913), takže stouply nejvýše dvojnásobně, kdežto ceny potřeb vzrostly 14násobně a skutečný náklad musejní 4}inásobně. Za toho stavu jmění musejní, které nikdy nebylo značné — před samou válkou bylo kol 100.000 К — kleslo nejen vzhledem ku pokleslé kupní síle peněz co do Významu své číselné výše, nýbrž kleslo i absolutně. Výkaz jmění na sklonku roku 1921 sice vykazuje ještě Kč 92.528-45, ale. proti tomu jsou pasiva (dluhy tiskárně, za palivo, světlo a pod.) Kč 72.419"53, dubios je ve jmění za Kč 788411, fondy vázané, jimiž Společnost nemůže volně nakládati (odbytný a podpůrný) jsou Kč 4282-27, takže k 31. prosinci 1921 skutečné jmění Společnosti bylo Kč 7942'54. Částka ta je jistě tak nízká, že nemá pro další finanční hospodářství musejní vůbec významu.

Při tom následkem nucené šetrnosti ocitalo se museum samo ve stavu velmi neutěšeném. Nebylo možno podnikal; opravy stavební na bu-