str. 21
vydali v Čes. Lidu (roč. IV. 1895). Práce vznikla z podnětu prof. Gebauera, který upozornil na význam této terminologie, neboť tkalcovství se technicky vyvíjelo zcela nepatrně, zachovalo si od pradávna primitivní výrobní postup a s ním i starobylé názvy. Autoři sebrali názvosloví v rodném kraji, poznali také terminologii z Ledečska a z Jilemnická, zapsali všecky názvy přesně podle lidové výslovnosti a podali podrobný popis tkalcovy práce, připojivše názorné obrázky. (Nakreslil je podle skutečnosti p. K. Dolenský.)
Těmito studiemi Jakubec stanul na rozhraní mezi filologií a národo-pisem, jímž se horlivě zabýval zejména počátkem let devadesátých, kdy mu bylo dopřáno zužitkovati znalost lidového života při organisaci velikého podniku všenárodního. Z jubilejní výstavy roku 1891 vzešel prospěch také soustavnému studiu národopisnému. „Výbor pro pořádání výstavy lidového umění na Zemské jubilejní výstavě" navázal styky se sdruženími krajinskými i s obětavými jednotlivci, kteří se chopili díla ve svém okolí, takže se tehdy po prvé počalo systematicky sbírati aspoň po celých Cechách. „Česká chalupa" se líbila všem návštěvníkům výstavy a získala národopisné práci mnoho příznivců, kteří s radostí přijali návrh ředitele Národního divadla, Fr. A. Šuberta, stručně formulovaný ještě roku 1891. 7. července F. A. Šubert svolal nejvýznačnější odborníky, umělce a zástupce nejdůležitějších národních korporací к důležité schůzi, jejíž předmět sám v úvodě, к pozváním naznačil takto: „Skvělý zdar Zemské jubilejní výstavy a neobyčejné účastenství, jež к ní osvědčují všechny vrstvy našeho národa českého, přivedly mne na myšlenku, aby společným působením proveden byl podnik, jenž by celému našemu národu českoslovanskému byl ku prospěchu a cti doma i v cizině. Jest to podnik národopisné výstavy české v rozměrech „co možná největších. Národopisná výstava kmene českoslovanského v Cechách, na Moravě, ve Slezsku a v Uhrách na Slovensku přinesla by veliký mravní prospěch našemu národnímu životu." (Srovn. Čes. Lid I. 105.) Slova Šubertova padla na dobrou půdu. Schůze konaná 28. července přijala tuto resoluci navrženou Šubertem: „1. Roku 1893 budiž v Praze národopisná výstava českoslovanská. Všecky práce přípravné vznášejí se na výbor, jenž k tomu účelu se zvolí. 2. Z předmětů výstavy založí se národopisné museum českoslovanské. 3. Sbírky výstavy a musea sloužiti budou za podklad к vydávání národopisné encyklopedie českoslovanské." Těmito pracemi měla se zabývati Národopisná společnost českoslovanská.
Po četných nesnázích dostalo „se podniku také zabezpečení hmotného, neboť zemský sněm král. Českého povolil zemskou podporu, kdežto na sněmu moravském a slezském byla žádost zamítnuta. Orga-nisační práce postupovaly rychle, avšak čím podrobněji si výkonný výbor uvědomoval rozsah podniku, tím bylo zřejmější, že roku 1893 výstava hotova nebude. Bylo tedy usneseno odložiti ji na rok 1894 a konečně na rok 1895. Vídeňská vláda sice „nemohla výstavu zmařiti, ale velmi zřejmě jí projevila své nepřátelství. Žádost za státní podporu zamítlo ministerstvo vyučování s odůvodněním čistě rakouským, že prý „hmotné podpory státu dožadovati se možno pro výstavy, které pro jistý zeměpisně ohraničený obvod anebo pro jednotlivé odborné skupiny