komise publikační, zemědělské a zejména jako referent komise pro zemědělskou retrospektivu. Tomuto oboru Jakubec věnoval velikou péči a lze říci, že jej vlastně vytvořil. Ovšem pro neblahý nedostatek místa, jímž museum vůbec trpí, nebylo možno instalovati oddíl zemědělské retrospektivy tak, aby vynikla jeho důležitost. Chtěje vzbuditi zájem širších kruhů, Jakubec instaloval výstavku zemědělské retrospektivy v rámci jarní výstavy hospodářské r. 1907. Jako předseda společnosti prof. Jakubec řídil jednání se Zemskou správou, které bylo skončeno loni. Národopisné museum se stalo roku 1922 ústavem zemským, bylo spojeno s Národním museem a Národopisná společnost se může nyní věnovati především svým úkolům vědeckým a publikačním. Jakubec si získal zásluhy i po této stránce. Roku 1902 vypracoval podrobný plán chystané encyklopedie národopisné, když pak roku 1915 byl přijat program prof. K. Chotka, byl Jakubec zvolen členem redakčního sboru, který vydává Národopis lidu českoslovanského. (Dosud vyšly 3 svazky Moravského Slovenska.)

Jakubcův vývoj vědecký, jeho zásluhy o naše literární dějiny vý-stižně oceňuje stať M. Hýska (srovn. výše); mně jde jen o práce, které mají vztah k národopisu. Z lidového podání nejvíce zaujala prof. Jakubce píseň, jíž se zabýval jako sběratel, hlavně však jako literární dějepisec našeho obrození, oceňuje výsledky sběratelské práce našich romantiků, zkoumaje vztahy lidové písně к literatuře at.d. Příspěvkem к české tradici o Faustovi byla „Hystorycká píseň o dalece rozhlášeným, též dobře známým Janu Doktoru Faustu", kterou Jakubec otiskl (s nápěvem) v Čes. Lidu (roč. V. 1896) jako doplněk к svému referátu p knize prof. Krause „Ďas böhmische Puppenspiel vom Doktor Faust" (Č. Lid I. 1892) a zároveň jako ukázku svých studií o skladbách kramářských, o znárodnělých písních umělých atd. Po léta je sbíral, avšak pro naléhavé práce jiné ještě nemohl po„dati konečné vydání. Zato však zužitkoval své bohaté zkušenosti v Českém pracovním výboru pro lidovou píseň, který byl založen roku 1906, aby organisoval sbírání látky pro veliké vydání souborné. Jakubec spolu s V. J. Duškem pečoval o stránku jazykovou a literární, zejména o přesnost zápisů, neboť pokládá lidové písně za dokumenty lidového života, jejichž význam jakoukoli změnou nebo opravou trpí.*) Od r. 1919 jest Jakubec členem Hlavního výboru, který řídí nově založený „Ustav pro lidovou píseň".

К nástinu této mnohostranné činnosti organisační třeba připojiti zmínku o některých pracích z oboru literárních dějin, v nichž vykladač díla básníkova těží ze svých poznatků národopisných. Z menších rozprav mám na mysli stať, která velmi věcně odpovídá na otázku, v čem tkví „Lidovost v Havlíčkově „řeči básnické" (Národop. sborník českoslov. VII. 1901) a paralelu „Čelakovský a Havlíček" (Obzor liter, a uměl. 1901) vykládající rozdílný vztah obou básníků к lidové písni. Čelakovským se Jakubec zabýval pp léta. Ke kritickému vydání básnických spisů (v Laichterově sbírce Čeští spisovatelé 19. stol.) se připravil znamenitou