pisy prvních let čtyřicátých — pokud jim Čechové z Haliče nezasílali zpráv důkladnějších, — se omezují na anekdoty, drobná sdělení a črty národopisné, ale souvislejšího výkladu o ukrajinském lidu a jeho tradicích básnických nepodal nikdo.*) Tím více třeba želeti, že tehdy nevyšla pěkná práce Havlíčkova.

Vědecké zájmy Dobrovského byly neobyčejně rozmanité a mnohostranné. Lze říci, že zakladatel slovanské filologie byl též prvým slovanským národopiscem, že vědecky zkoumal život a uměleckou tvorbu národů slovanských. Po té stránce zasluhují zvláštní pozornosti jeho dva znamenité sborníky „Slavín" (1806) a „Slovanka" (1814-15), jejichž význam věda dostatečně objasnila a odůvodnila. Přes velikou pestrost a rozmanitost obsahu (o Slavínu sám Dobrovský v dopise Kapitarovi 1. ledna 1810 poznamenává: „Im Slavin ist alles unter einander geworfen, wie Kraut und Rüben, woraus einmal etwas werden könnte . . ."), oba tyto sborníky jsou svědectvím širokého a trvalého zájmu Dobrovského o kulturní život národů slovanských, nalézáme tu stati a poznámky o mravech a obyčejích slovanských v minulosti i v době současné, některé nahodilé poznámky o lidových písních, jsou tam otištěna přísloví srbská i ruská (z moskevského sborníku r. 1787), stati obsahu národo-pisného i dialektologického atd. V korespondenci s Kopitarem hned od počátku (1808) Dobrovský žádá K., aby mu posílal všecky plody lidové tvorby slovesné, písně, pohádky, hádanky, přísloví atd. S touž prosbou obrací se i na Bandtkieho.

Také přílohy sborníků — vyobrazení, typy slovanské byly své doby zjevem neobyčejným a závažným. Starobylý život slovanský, lidová víra, obřady, obyčeje — všecko ustavičně zajímá Dobrovského; v jeho obšírných učených listech je rozseto množství cenných poznámek, výpisků z památek, jež se týkají oněch oborů, a v jeho pozůstalosti (knihov. Národního musea sig. IX D 46) chová se celý sešit těchto výňatků s nápisem „Mythologia". Na volných listech a lístcích najdeme tam množství poznámek (nesoustavně zapisovaných) o slovanském bájesloví: jména božstev, názvy týkající se pohanského kultu (sacra supellex

*) Srovn. „Sbírky Bedřicha z Waltrichů o Slovensku" (Čes. Včela 1841). Tam také jsou zmínky o ukrajinském zpěvu a tanci. — Květy 1842 přinesly stať „Vzpomínky na Volyň, Polesi a Litvu". Zjistil jsem, že to je překlad z díla Kraszewského „Wspomnienia Wołynia, Polesia i Litwy". (O poměrech ukrajinských tento výňatek podává velmi málo.) Srovn. ještě drobný příspěvek „Ukrajinský kozák" v České Včele 1845, str. 67. O některých pracích jiných z oněch let pojednal jsem ve své studii „Tři čeští spisovatelé v Haliči." (NVČ. X.).