vený běželi vsí. Bílý ukryl se v stáji, červený ho hledal, pacholek poslal však červeného pryč. Bílý prosil za puštění, chtěje červeného zakousnouti a sežrati. V pověsti Siemienského, Podania i legendy 91 č. 88, je sice hodně úpravy literární, ale také i motivy tradiční: vystupuje tu zejména probíraný motiv. V čas moru na Ukrajině jel jakýs kníže s polským šlechticem. Na cestě z klády vystoupil člověk jako potulný Němčík. Prohlásil, že jest upior a má sestru upiořici, která přinesla jim mor, hlad a nouzi. Pomůže-li mu poskytnutím bílého koně a 12 pytlův i tolikéž čapek, na něž v 24 hodinách má být upředeno plátno, že zůstane ušetřen moru. Učinili tak. Vymřel celý dům knížete, jen šlechtic zůstal na živu.

Upíři řádí v kostele. Napadají chrámy, lezou na oltáře, krvaví je a svíce kostelní lámou, Linde Slow., Malý v Poznamenání к „Upíru" 62. Totéž v Arch. Dom. 1856, 524 č. 47: i obrazy na oltářích a stěnách ničí, podobně K. Lud. XVII. 97, dále Wisła XV. 503, Mat. XI. 276, Cisz. (162) č. 14. Pod. Lud. VII. 64 č. 132: je velkým nepřítelem včel, ježto robí vosk na svíce kostelní potřebný. Podle kujavské pověsti v Chelmcích vstával upiór a rozkousal všecky svíce na oltáři, Z. V. V. XVI. 97. Podle verse ze Studianek, Wisła XVI. 617, kanovník poslal mladšího kanovníka s růžencem, aby přivedl v kostele řádícího wypióra. Ten omotal mu ruce růžencem a přivedl ho. Kanovník dal tři rány „od leva" (sr. shora s. 80). Pokoj. V pověsti Ciszewski (163) č. 17 je to odvážlivý laik. Schová se,,v kostele. Strzygoń, vystoupiv z rakve, zul ponožky a šel na potulku. Člověk jednu mu sebral. Z toho poznal strzygoń přítomnost jeho. Smělec bránil se mu svěcenou vodou a křidou. Tím strzygoń, dosud černý jako smola, bělel, poděkoval za vysvobození. Zapěl kohout, umrlec vstrčil nohy do jediné ponožky a položil se do rakve. Verse je porušena motivem vysvobození. Jiná verse, Ciszewski 164—5 č. 20, spojuje s naznačenou osnovou pohádkový motiv ó odměně mrtvého za dobré služby.*) Vojtek, nebojící se strašidel, uvolnil oběšence; poděkovali mu a slíbili pomoc. Smířil dva kmotry, kteří ve hněvu umřeli, tím, že je donesl к sobě na půl cesty. Vysvobodil mrtvého v rakvi tím, že do něho lil vodku a uhodil ho v leb; vysvobozený ukázal mu poklady a nechal prsten, jímž se Vojtek prokázal pánu toho domu. Nyní teprve následuje známá osnova. Vojtek chce zbaviti knížete strigy, jež lámala svíce v kostele. Schoval se v kostele, zespod podlahy vystoupila střiga, zula punčochy, lítala po kostele, lámala svíce atd. Vojtek sebral jednu punčochu. Střiga vstrčila nohy do jedné: Vojtek se zasmál. Zpozorovala ho a začala ho dusiti. Vzpomněl na oběšence a kmotry. Všichni čtyři spojenými silami pomohli mu za-hnati střigu. I ve vlastním domě řádí, tak v ťurobinské versi, Wisła XVI. 437. Pod. Mat. VII. 10 č. 40: shazuje s polic hrnky, misky, rozhází dříví, převrací náčiní, v stáji pustí krávy bučící atd. Podobá se kladská pověst, Kühnau I. 138 č. 150, kde. obcházející hrabě prohání dobytek ve stáji.

Sled tohoto vampirického motivu je v široce rozvětvené látce pohádkové o princezce, strašící v kostele a požírající