a ta se rozpadla. Tentýž rukopis, sr. tamtéž, vypravuje, jak ďábel vjel do těla mrtvého, který ležel v kostele, a kráčel к modlící se panně. Ta jej udeří holí přes hlavu, načež ďábel opustí tělo. Lutherův výklad pověry vampirické (sr. shora „nachzehrer" s. 42) jako „ďábelského pod-vodnictví a zloby" ujímá se obecně v traktátech theologů, hlavně protestantských, a uplatňuje se nejen v příslušné literatuře, hlavně v století XVIII., ale má zase naopak vliv na lidovou tradici. Tak olomoucká rada dala v XVI. století vytisknouti celou brožuru o jakémsi vampiru-ďáblu; text její se nezachoval, přešel však do „Theatrum historicum" Ondřeje Hondorfa; německý překlad vyšel ve Frankfurtě 1590, sr. Klapper Mitteil. XI. 75. Na panství hrab. Vratislava porodila žena roku 1565 nestvůru. Doznala, že často se stýkala s ďáblem v podobě svého muže. Nestvůra byla zakopána. V noci sužoval ženu znovu ďábel. Nestvůra po velkém úsilí spálena. Od dalšího sužování ďáblem žena byla vysvobozena modlitbami.

I případ Kuntzův rovněž ze XVI. stol., sr. XV. 1 s. 49, je názorem tím podbarven: černý kocour po smrti vrhl se na mrtvolu a zmizel. Tak Valvasor 1689 vysvětluje pověstný případ vámpirický, spojený se jménem Giure Grando, i ostatní, jichž přehled podává, podotknuv ovšem, že vdovy, zvláště mladé a hezké, často bývají navštěvovány duchy docela tělesnými.*) Působením ďáblovým vysvětluje vampirism i „historicko-filosofická" disertace Filippa Rohra v Lipsku 1679, r. 1732 je to celá skupina autorů.**)

J. Bohomolec ovšem ve svém spise „Diabeł w swojej postaci" 1775 s. 8 odpověděl na otázku, co je příčinou zjevů vampirických, že příčinou je „zlý duch, jak si obecný lid povídá". Mnohé verse to praví výslovně, jiné obsahují jen narážky. Sr. Z. f. d. M. IV. 265, Kühnau I. 112 č. 123, Hertz 123. Současná pověra polská, Máchal 183: bere na se rozmanité podoby a trápí lidi. Nebožtík „drží se zlým", Wisla VIII. 148. Takové názory jsou i na Pokuciu, Lud. XII. 127, a hlavně západoběloruské. Upioři chodí „z woli dyabła" po světě, Feder. I. 59 č. 176, upír = mrtvý = čert v látce lenorské, tamtéž 65 č. 201. Chodí čertovou mocí, neboť své duše zaprodali čertu, i po smrti musí činiti to, co jim čert káže. Chodí v tělech svých i bez těl, a druhdy čert sám v jejich tělech chodí, Feder. I. 59 č. 177. Jiná verse oznamuje jen, že upior podobně jako satan straší lidi a vyvádí jim zlé kousky, tamtéž 69 Č. 203.***)

(Pokračování.)