DROBNÉ ZPRÁVY NÁRODOPISNÉ.

JURIJ ŽATKOVIČ. (1855-1920.)

Podkarpatská Rus s Jurijem Žatkovičem ztratila dne 25. září 1920, na prahu nového období národního života, jednoho z nečetných kulturních pracovníků, kteří v práci pro svůj malý a nešťastný národ vytrvali i v dobách nejhorších. Narodil se 14. října 1855 z rodiny učitelské v Užhorodě, kde chodil i pět let do gymnasia. Když byl otec z Užhorodu přeložen, studoval Jiří rok ve Velkém Varadíně, ale gymnasium dokončil opět v Užhorode. Potom studoval tu v duchov, semináři a r. 1881 byl vysvěcen na uniat, kněze, oženiv se před tím s dcerou faráře ve Vel. Rakovci, jehož se stal spolupracovníkem. R. 1885 stal se po smrti spisovatele Iv. Rakovského administrátorem fary v lze (Marmarošská stol.); r. 1887 přesídlil do Strojny, kde působil jako farář až do smrti.

Žatkovič vynikl jako badatel národopisný, jako historik i jako beletrista. R. 1895 připravil pro maďarskou Akademii národopisný nástin Podkarpatských Rusínů. Spis celý vytištěn sice nebyl, ale čerpal z něho později dr. Orest Szabó ve spise ,,Ama-gyar-oroszok (Budapest, 1913). Rok poté vyšel výbor z tohoto spisu, pořízený ve shodě s autorem od Volodymyra Hnatjuka, v jeho mateřštině pod názvem „3амiтки этнографични з Угорськой Руси" (Етногр. Збирник H. Т. ím. III., ). II., 1896, str. 1—38). Autor podává tu v stručných kapitolách lidový kalendář, lidové zvyky svatební a j., líčí oděv, způsob výživy a hospodářství v Podk. Rusi; na závěr podává se několik malých ukázek z tradiční literatury Podk. Rusínů. — Posthumně přinesl ukázku z rukopisného spisu užhorodský časopis „Русинъ" (II., 1921, č. 1.) s názvem „Pождeственны звычаи на Bерховинь".

Mnoho zabýval se Žatkovič též studiem církevních dějin své vlasti. Větší práce jeho jsou tyto: „Епископы M ар аы о p огд ckí e" (Fenczkův časopis „Листокъ" VIL, 1891 v č. 14—22; původně maďarsky v užhorodském „Kelet" r. 1889,; „OтHO-meнe нЪкоторыхъ епископов! Kpижевацкихъ къ enapxии Мукачевской" („Листокъ" VI, 1890, číslo. 2—4); „Нарис истории гру-шивського монастыря на Угорський Руси" (Науковый Збирник, прис-вячений М. Грушевському, 1906, str. 155—157). Drobných jeho prací historických je dlouhá řada; najdou se v užhorodských kalendářích Spolku sv. Vasila Vel. z let 1887—1920, v časopise „Карпатъ", ve lvovském „Слово", v maďarském odborném listě „Századok" (v roč. 1890 v č. 7—8 důležitá stať o historiografii Podkarp. Rusinů) a j. Do maďarské monografie marmarošské stolice přispěl články o dějinách ruské církve v Marmaroši a o jejim osídlení. Napsal též monografii své farnosti Strojny, jež zůstala _v rukopise.

Žatkovič byl též vynikající beletrista. Napsal mnoho zdařilých povídek ze života Podkarpatských Rusínů. jež vesměs vynikají pěknou formou slovesnou a výrazným uměním realistickým; Žatkovič byl po smrti Ev. Fenczka jediným spisovatelem umělcem v malém písemnictví Podkarpatské Rusi v době jeho největšího úpadku a zajistil si trvalé a vynikající místo v dějinách literárních své vlasti. Soubor jeho povídek slibuje vydati spolek „Prosvitа" v Užhorodě. Poslední jeho tištěnou povídku přeložil podepsaný a vyšla v „Topičově sborníku" (VIII., 1921, str. 124—126). Žatkovič jevil i jinak zájem pro krásnou literaturu. Již jako bohoslovec otiskl r. 1874 maďarský překlad Turgeněvovy povídky „Pěvci". Později mnoho překládal ze znamenitého básníka a učence ukrajinského vana Franka srv. jeho články „Угорськи Pусини и юбилейний pиK 1898" v knize „Привит Iв. Франкови" г. 1898 а „Мадярськи переклади TBopив Iв. Франка" v knize téhož názvu z r. 1916).

Z nepatrné literatury o Zatkovičově životě a dile lze uvésti jediný příspěvek cenný: Hnatjukův článek ve lvovském žurnále „Дело" z r. 1896 v č. 263 (22. listopadu). Příležitostné příspěvky domácí (tak na př. nekrolog v užhorodském kalendáři na r. 1921) trpí — ovšem vinou nedávných poměru — nesoustavností a neinformovaností. Za nových poměrů přisvojí si Podkarpatští Rusíni jistě celý cenný odkaz, který jim Jurij Žatkovič zanechal v svém díle, a vydají si pietně zajisté nejen jeho spisy beletristické, ale i stati vědeckého zájmu, v první řadě jeho spis národopisný.