Vodník a humpolečtí soukeníci. Č. 6. Jos. Kopáč: Horácké stařenky. (Krojové obrázky.) — Jan Mokrý: Jak se slavival u nás masopust. Jos. Kopáč: Šotek.

Naše zahraničí III. Sv. 4. (Leden 1923.) Z obsahu: V. Ambrož: Češi a Slováci v Rusku. II. Vladimír Mičan: Česká emigrace v Pruském Slezsku. Dr. Jan Auerhan: Dnešní národní stav českých menšin v Prusku. Dr. St. Brandejs: Zpráva o stavu českých osad v Banátě, J. Zd. Raušar: U krajanů v Banátě před 38 lety.

Mr. Ph. Jan Hellich: Příběhy havířského kostelíčka Nanebevzetí P. Marie za Mostem v Poděbradech. 1922.

Kostelík byl založen 1516. Hellich otiskl také píseň Vovákovu o havířích stínaných u města Poděbrad a Hradu Křivoklátu, léta Páně 1496, 5. srpna.

Jindřich Spáčil: Městečko Kvasice. V Kroměříži 1921. Čeněk Pechtor. Str. 126. Vedle kapitol o místopisu, dějinách, památných budovách, řemeslech atd. přináší knížka také oddíl národopisný (kap. VIII.), založený na pracích starších i na vlastním pozorování.

Jan Ev. Chadt (ŠevětínskýJ 1848—1923. 45 let spisovatelské činnosti. Seznam spisů neúnavného spisovatele z oboru lesnictví.

Josef Blau: Alte Bauernkunst in deutscher Schul- und Volkserziehung, Heimatschutz und Wohlfahrtspflege. 2. vyd. rozmnožené. S 50 obrazy. V Praze 1922. A. Haase. Str. 82.

Svědomitý pracovník, známý svými pracemi o lidu pošumavském podává soubor statí psaných sice populárně, ale s pronikavou znalostí věcnou a hlavně — s láskou.

Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde. Adolf Hauffen. XV. Bd. Dr. W. Oehl: Deutsche Hochzeitsbräuche in Ostböhmen. Prag 1922. Doktorská disertace předčasně zesnulého žáka Hauffenova popisuje svatební zvyky východočeské, t. j. v německém území, které se v různé šíři táhne od Rokytnice do Králík. Německé obyvatelstvo Podkrkonoší, Broumovska a Orl. Hor patří celkem k typu slezskému, kdežto obyvatelstvo ostrova svitavského a jihlavského jest typu hornoněmeckého. Hojná literatura byla tu zpracována podle dotazníků v přehledný obraz, jemuž názornosti dodávají také vyobrazení.

Polski Przegląd kartograficzny. Leden 1923. No. 1. Warszawa. Vychází čtvrtletně redakcí prof. Romera.

Z obsahu: V. Mapy etnograficzne. Edward Maliszewski: Mapa narodowościowa ziem polskich.W. Glówczewski.Warszawal919. W. Sikora: Rozsiedlenie ludności polskiej w Ksiąstwie Cieszyńskiem Kraków 1919. M. Swiechowski: Population d'aprés les nationalités et la proprieté fonciere sur le

territoire du grand Duché de Lithuanie. Cracovie 1918.

Zeitschrift des Vereins für rheinische und westfälische Volkskunde. 19. roč. 1923.

Z obsahu: Adolf Dyroff: Die Kuh und das verzauberte Schloß. Ein vielleicht unhekanntes Märchen. Tři sestry mají krávu dědictvím po matce. Nejstarší sestra vede krávu na pastvu a řekne: „Kuh, wenn du fortgehst, mach Muh". Dívka chodí po lese, přijde do tajemného zámku. Kráva napasená přijde do zámku, dívka ji odvede domů. Nejmladší zapomene říci krávě ona slova, zůstane v zámku. V noci přijde začarovaný milenec. Setne mu hlavu a vysvobodí ho.

Th. Imme: Flurnamenstudien auf dem Gebiete des alten Stiftes Essen. B. Kulturnamen. II. Die Feldnamen.

Vyšlo 2. rozmnožené vydání známé knihy O. Schella: Bergische Sagen. (Elberfeld 1922). Vydáni první z r. 1897 bylo doplněno materiálem vydaným roku 1905 ve sbírce Neue Bergische Sagen. Škoda, že byly vynechány obrázky a poznámky připojené k vyd. 1.

Housle samohrajné. Zvláštní variant povídky o samohrajných houslích, které hráče osvobodily od šibenice, zapsal Jean Bar v referátu o procesí v Echternachu, jež se koná každoročně 6. června. Reterát je otištěn v bruselském denníku Derniére Heure z 8. června 1922.

Procesí koná se na paměti sv. Willibrorda, jenž prý pomáhá proti „tanci svatého Víta" a epileptickým křečím. V procesí, jež žehná biskup, kráčejí vedle kněží a pro-sebníků také tanečníci, kteří к hudbě tančí podivný tanec, tři kroky v před a dva opět v zad. Tančí buď sami nemocni, neb tanečníci za ně najati. К procesí scházejí