str. 79
Jedle v Černém lese.
V revíru hájeckém v oddílu Černý les bylo mnoho silných jedlí. Jedna z nich zvaná „Grafentanne" stála nedaleko našich a sopotnických hranic. Značila na vojenských mapách triangulační bod. Měla již uschlý vrch, který byl sražen bleskem. Stála tak mnoho roků, až když vedlejší porosty vykáceny byly, došlo také na ni.
Poněvadž stála osamocena v dosti vysoké poloze (520 m n. т.), říkávali poutníci v Polomi, když se z Vambeřic vracívali, že jedli z daleka viděli. Dal jsem ji káceti r. 1886. Tři drvaři řezali ji od pařezu plné tři hodiny. Bez vrchu měla 17 m délky) 1,3 m v průměru ve výši prsní, a jelikož byla v jádře nahnilá, pořezána byla na palivové dříví, jehož zhotoveno 19 prostorových metrů.
Stáří jedle, podle ročních kruhů počítáno, 360 roků.
Jiná jedle, zde známá pode jménem „Koždůrka", skácena byla před deseti lety. Byla též dávno bezvrchá, měla síly v prsní výši 125 cm a dala 12 prost, metrů. Jos. Knij, Hájek 1861.
Doudleby.
Je to prastará obec na soutoku Orlice se Zdobnicí.
Bubnovský barokní zámek je z roku 1590, socha sv. Prokopa u silnice před zámkem má letopočet 1730. Synagoga byla tu již r. 1777, nynější budova z r. 1821. Škola z r. 1879. F.
U Karasova kříže.
Dědeček mého muže měl pole u Doudleb, co je Karasův kříž. Zůstal tam jednou přes poledne. Modlil se Anděl Páně. Kde se vzal, tu se vzal, veliký silný pán obcházel pole. Hrozně se ho lek. Na ránu se zas ztratil.
U Karasova kříže vždycky strašilo, ten pan Karas musel být zlý.
Tohohle to byl dědek. Antonie Šedová z Kostelce n. O. (*1853)
*
U Karasova kříže strašívalo. Teta, paní Hesové matka, nesla tam oběd a v pravé poledne něco za ní ramplovalo. Utíkala, ani se nechtěla ohlídnout. Ale její muž, cesták, když doběhla, ohlížel se a nic neviděl.
Říkali, že starý Karas přesazoval mezníky a neměl v hrobě pokoj. Byl to nynějšího starého Karasa dědeček.*)
Čechová Fr., Kostelec n. O. 1845.
Každý se bál a snad ještě boji pozdě na noc kolem toho kříže jiti. Mnoho pověstí se vypravuje o tom místě a též o kříži v Krundě a na Kroupovství. (Bohužel nepoznamenal jich.) F.
*) V. Koďousek: Monografie Doudleb 1874 praví na str. 216, že skoro o každém kříži koluje nějaká pověst. Kříže jsou postaveny na památku truchlivých událostí, nebo dokázání pobožnosti. O Karasově kříži píše:
Na hranicích mezi Kostelcem a Doudleby stojí u silnice t. z. Karasův kříž. Jest postaven na památku jistého měšťana, který za živa býval muž velmi nespravedlivý a mezi jiným také se o něm vypravuje, že mezníky ze svých gruntů dále přestrkoval.
Každý se bál a snad ještě boji pozdě na noc kolem toho kříže jiti. Mnoho pověstí se vypravuje o tom místě a též o kříži v Krundě a na Kroupovství. (Bohužel nepoznamenal jich.)@AR@F.
|
