Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 89



Vísce Nové Litice říkají lidé také Hadovna, pro množství hadů. (Na jih od Potštýna.) Týž.

Myší díra.

Divoká Orlice tvoří kolem hradu ohromnou okliku. U hořejšího-ohybu je prosekaná skála, takže tím otvorem bylo možno vodu z Orlice vypustit pod hrad. To je myší díra. Byla prý zřízena jezuity, aby tudy mohla odtéci velká voda za povodně a nebořila podhradí. Podle jiných, vytesali ji internovaní zde Turci v letech 1680—1699. Před lety, za poplatek, pouštěli zde umělý vodopád, dnes jsou tu zřízeny turbiny, které pohánějí drtiče kamene. Týž.

Litický poustevník.

V Liticích žil v druhé polovici 18. stol. poustevník, zvaný Červen Kapa, protože stále nosil na hlavě červenou tureckou čepici (fez). On se však jmenoval Skender Mladenovič, a pocházel z Petrova Sela ve Vojenské Hranici.

Žil z milodarů okolního obyvatelstva.

Ten z lakomosti oškrabal zlato s erbu krále Jiřího z Poděbrad na hradské bráně. Z jeho vybídnutí byl dán na studie" Fr. Kopecký ze Záchlumí, potomní děkan náchodský. Týž.

Na Kletné.

Nedaleko litického hradu bývala za dávných časů hájovna. Bydlel v ní hajný se ženou a dvěma syny.

Bylo to v době, kdy král Matyáš uherský válčil s Jiřím Poděbradským. Přitáhl s velikým vojskem a začal dobývat Litic.

Ale hrad byl pevný, a jeden ze synů hajného věděl, že král Matyáš rád by dal mnoho peněz tomu, kdo by mu prozradil tajnou chodbu do hradu. Sel a učinil tak. Pověděl králi, kudy by za noci mohli vniknouti na hrad. Matyáš mu slíbil mnoho peněz, jestli se podnik zdaří.

Vesele svěřil matce, že budou bohati. Když však pověděl, že zradil hrad, proklela ho matka, proklela i místo, na kterém se narodil.

Pochopil teprve, jak hrozný čin provedl, vplížil ze na hrad a postavil se v čelo zbrojnošů u tajného vchodu.

Padl v boji a smyl tak částečně svoji vinu. Ale místu, jež matka proklela, říká se dodnes „Na Kletné". (Podle vypravování J. Dostála.)

Jar. Borůvka, st. Hradec Králové.

Lípy v Liticích.

Hned u mostu přes Orlici, jak se jde od nádraží, jsou na pravém břehu tři mohutné lípy, jistě víc než stoleté. U sochy sv. Anny pod hradem z r. 1754 jsou dvě mohutné lípy, téhož asi stáří jako socha.

Nejsilnější ze všech—-více než metr v průměru, jsou lípy u lávky přes Orlici na dolním konci Litic. Třetí z nich, která je stranou u cesty, je už slabší.    F.

Předchozí   Následující