991). Látka jest rozdělena po guberniích. Ze severoruských krajů, které již daly ohromné bohatství, podána opětně daleká většina,' z Archangel, (str. 1—132) 22 čísel, několik ovšem velmi kratičkých, z Vologodské (str. 135—232) č. 23—48, z Novgorodské (str. 239-334) č. 50—98, ze Sibiře z gub. Tobolské (str. 769—894) č. 301—362, z jiných krajů méně jako z Pskovské gubernie (str. 335—366) č. 99—114, z Vjatské gub. (367-426) č. 115—148, z Rjazanské (str. 609—645) č. 220—240 a Permské (str. 709—764) č. 264—-299, z jiných krajů mnohem méně, ba až několik málo čísel, z Tverské g. dvě čísla (str. 483—493) ovšem obsáhlejší povídky, z Moskevské g. jedno (str. 497—499), též po jednom z Kalužské g. (str. 503—4), Orlovské g. (str. 649—650), Voroněžské (str. 653—7), Penzenské g. (str. 675—7), po dvou z g. Smolenské (str. 681—6), Astrachánské (str. 689—692) a Ufimské (str. 705—6). Zápisy jsou z různých let, některé až z let 40tých (str. 339, 373. 709 a n.) i 50tých (str. 418, 709 а п.), většinou jdou od let 70tých a velmi hojné ze sklonku min. století a z prvního desítiletí, ba až z r. 1913. Místy není vůbec datováno. Původ označován dosti nedostatečně, obyčejně leda místo, zřídka jméno vypravovatelovo.

Kniha není tak vědecky vypravena jako publikace Zeleninový. Připojeny jenom systematické obsahy povídek s bibliografickými odkazy takořka výhradně jen na sborník Afanasjeva (str. 921—984). Na konci dodán slovníček dialektických výrazů.

Konečně vydala Petrohradská Akademie věd velké dílo, které neobsahuje jen lidové povídky, než všechny tradice, písně atd. z Bělo-zerského kraje Novgorodské gub.: Сказки и п-Ьсни бЪлозерскаго края. Записали Боирсъ и Юрж Соколовы. 1915 (str. CXVIII а 666).

Oba bratři procestovali v r. 1908 а 1909 dva severní okresy jmenované gubernie hlavně za tím účelem, aby sebrali ostatky epické poesie, o níž byly jakési neurčité zprávy, ale potom začali zapisovati všechny druhy lidových podání, veršované i prosaické, písně všeho druhu i přísloví, hádanky, zaříkadla atd., i místním dialektickým zvláštnostem věnovali velikou pozornost. Při této práci užívali pilně fonografu pro zachycování nápěvů a též zvláštností nárečových. V úvodě líčili obšírně své zkušenosti, které nejsou nezajímavé pro sběratele vůbec. Měli ovšem ještě rozmanité obtíže s prostičkým lidem, který spatřoval ve fonografu jenom čerta, než vůbec s nevědomou nižší místní administrací úřední, o málo leda vzdělanější než vlastní selský lid. V úvodě podávají oba bratři podrobný náčrtek života místního lidu i ostatních společenských vrstev žijících s lidem, duchovenstva, kupeckého stavu a j., i selského lidu, různého podle toho, byli-li na státních statcích aneb náleželi-li do zrušení nevolnictva šlechtickým statkářům. Nevolnictví mělo velký vliv, že epická poesie se ani hrubě nevyvíjela, aspoň se neudržovala a zapadla do zapomenutí. Důkladně líčen jest všechen život, kromě rolnického různá práce řemeslná atd., o kočovných řemeslnících, mezi kterými bývá mnoho pohádkářů. Nemálo jest v novější době lidí, kteří za prací chodili do Petrohradu, tak se vyvinula vlastní třída lidí, a to mělo značný vliv na vývoj lidových povídek, vytvořil se zvláštní typ pohádkářů, vypracovala se nová forma povídková (str. XXVI). Stručně zastavili se spisovatelé úvodu na školství a vlivu knižní literatury, ačkoliv