V polovici srpna 1923 zemřela ušlechtilá pracovnice, jejíž činnosti vděčně vzpomíná také náš národopis. Vedle mnohostranné práce osvětové, kterou souborně oceňuje nekrolog, v Ženském Světě (roč. XXVII. seš. 15—16), zabývala se zesnulá paní národo-pisem, zejména studiem lidových krojů a výšivek v kraji mladoboleslavském a v Polabí. Mladé Boleslavi zúčastnila se přípravných prací к Národopisné výstavě, byla ve výboru výstavky krajinské a zachovala si zájem o národopis i po výstavě. Roku 1897 byla zvolena jednatelkou lidovědného odboru při Archaeolog. komisi České akademie. Vedle četných statí otištěných hlavně v Čes. Lidu (srovn. dále) napsala do souborné publikace „Poděbradsko" monografii „Kroje a výšivky lidové na Pod,ěbradsku z počátku XIX. věku". („Poděbradsko" I. str. 292—319.) Jest to důkladná staf podávající výsledky dlouholeté práce sběratelské, nebof autorka si opatřila zprávy asi ze dvaceti osad a srovnává materiál poděbradský také s krojem a výšivkami kraje mladoboleslavského a pod. Připojuji výčet statí drobnějších:

Český Lid: 1895 roč. IV.: O švadlenách, krajkářkách, stavě čkách čepců a kyt-kářkách na Mladoboleslavsku. — 1897 roč. VI.: O úpravě hlavy ženské na Mladoboleslavsku. — 1900 roč. IX.: Zdobené milostné dopisy lidové. — 1903 roč. XII.: Vínky v kroji na Mladoboleslavsku. — Čepce na Mladoboleslavsku. — 1904 roč. XIII.: Velikonoční obyčeje na Mladoboleslavsku. — Ukázka lidové řeči na Mladoboleslavsku. — 1906 roč. XV.: Myslivecká pověra štědrovečerní. — 1907 roč. XVI.: Jídla na Zeleznobrodsku. — Přirovnání, pořekadla (fráze), přísloví ze Železnobrodská.

Věstník. (Obrázkové rozhledy dějepisné atd. po středním Polabí. Red. Fr. Hrnčíř): 1904 roč. VII.: „Píseň o žalostném osudu kantora. — 1909 roč. X.: Selský kroj na Nymbursku. — Šátky karmazínové. —

Kromě toho přispívala do Mladoboleslavských Listů. Význam prací B. Hoblové tkví právě v tom, že se omezila na Mladoboleslavsko a Polabí, ale pokusila se vyčer-pati látku a podstatně prohloubila naše vědomosti o lidovém kroji českém.