drobné zprávy národopisné.

Národní rada československá se rozhodla pořadati r. 1925 (od 30. května do 15. července) v Praze na výstavišti výstavu národního rozvoje. Program výstavy: 1. Celková situace československého národa i českoslov. republiky. 2. Národní čs. práce v naší republice vůbec a v nár. smíš. územích zvláště. 3. Jinonárodní menšiny a kolonie v československé republice.. 4. Československé národní menšiny a kolonie za hranicemi čs. republiky. 5. Slovanstvo. jh.

@-----

Československá vlastivěda. Na I. říšském sjezdu československých učitelů vysokých škol (v květnu r. 1922) přednesl doc. dr. V. Dědina návrh na soubornou encyklopedii československé vlastivědy.

Resoluce referentem navržená byla přijata a přípravna' komise chopila se práce. Počet členů komise byl doplněn a byl vypracován podrobný návrh osnovy, jejž doc. Dědina otiskuje v Sborníku českoslov. společnosti zeměpisné. (Sv. XXIX roč. 1923 str. 190 nsl). Látka je rozvržena v 10 oddílech : 1. Díl přírodovědecký. 2. Antropologie. (Do této skupiny byl,zařáděn také národopis a folklor). 3. Jazyk. 4. Dějiny národa československého. 5. Ustavní vývoj státu a jeho přetvoření v republice československé. 6. Hospodářský a sociálně politický vývoj RČS. 7. Písemnictví a umění. 8. Školství a národní osvěta. 9. Vědy technické se zřetelem k RČS. 10. Zdravotnictví. 11. Soubor. Akademie věd a umění s Masarykovou akademií práce jsou v komisi zastoupeny svými delegáty. jh.

@-----

M. Můrko: Nový seminář pro slovanskou filologii na Karlově universitě. Naše doba roč XXX. (1923) seš. 10.

V květnu minulého roku se přestěhoval Slovanský seminář Karlovy university do nových, krásných místností. Prof. Můrko při zahajovací slavnosti proslovil obsažnou přednášku, jejíž znění — doplněné a pozměněné — přináší tato staf. Po stručném úvodě, který podává vývoj seminářů v Německu a bývalém Rakousku, prof. Můrko líčí dějiny seminářů pro slovanskou filologii na universitě vídeňské a pražské, opíraje se o hojný materiál i vlastní bohaté zkušenosti. V závěru popisuje nynější zařízení semináře pražského, jemuž připadá velký úkol a důležité poslání kulturní. Autor doufá, že nová doba slovanského semináře v Praze bude šťastná v dějinách slovanských studií v národě československém, v slovanském a ostatním světě."

@-----

Profesor university Komenského v Bratislavě, dr. V. Chaloupecký vydá v nej-bližší době důležitou knihu „Staré Slovensko". Prúdy (roč. VI I. č. 3. 1924) otiskují ukázkou 10. kapitolu „Kmenová území". Ch. rozeznává na Slovensku „asi tři—čtyři velká území geografická: údolí Váhu, údolí Nitry, údolí Hronu a údolí Ipoly". Jest velmi obtížno zjišťovati staré rozvrstveni kmenové, poněvadž nemáme pramenu, kromě toho však dějinný vývoj působil rušivě. V dalších výkladech Ch. ukazuje, že „tyto domněnky a dohady o přirozených útvarech geografických, jakožto územích kmenových, docházejí pak aspoň částečně potvrzení ve zprávách o stolicích, při nichž se konaly t. ř. soudy boží". Jest jisto, že kniha Chaloupeckého bude miti veliký význam i pro národopis.

@-----

Časopis pro dějiny venkova redigovaný prof. drem J. Kazimourem dokončil X. ročník (1923). Pośledni svazek přinesl celkem 17 článků, kromě toho pak v rubrice Agrární archiv hojný materiál listinný a posudky o publikacích (celkem 9).

Z obsahu připomínáme: Dr. Fr. Roubík: Ohlas francouzské revoluce na českém venkově r. 179!—1794 ve světle úředních zpráv. Autor čerpal z archivu ministerstva