str. 165
vnitra zajímavé doklady jak bedlivě si policie, úřady vrchnostenské i vojenské velitelsiví všímaly celkového smýšlení poddaného lidu. Mnozí krajští hejtmani ve svých relacích zbytečně zveličovali „nebezpečenství" jak je patrno ze zpráv gubernia. Autor konstatuje, že „český sedlák, jehož sociální postavení se od dob Josefa II. dosti zlepšilo, neměl chuti pouštěti se do pochybných pokusů branného odporu, o jehož výsledku měl z minulosti smutné zkušenosti". „Vznik prvního patentu o zrušení roboty v zemích českých" (28. března 1848) líčí V. Černý. Dr. Jos. Volf otiskuje z bohatého archivu kutnohorského materialie objasňující „Náboženské hnutí na Kutnohorsku v první pol. 18. stol.". Pilný badatel v oboru historického zeměpisu dr. Boh. Horák podává ukázkou ze svých studií článek „Samova říše"'. Soudí, že říše Samova vznikla při staré obchodní cestě vedoucí od Dunaje к Moravské bráně. Autor nesouhlasí také s„ „výklady, které vedou avarské nájezdy přes Cechy, rozšiřují svrchovanost Avarů do Cech a přičítají avarskému panství zvláštní význam v etnologickém vývoji země". Fr. Vacek pokračuje ve své monografii „Soudnictví v Čechách, městské a vrchnostní až do XV. stol." C. Florián otiskuje výpisky z archivu chrudimského (na př. svědectví o „čarodějnictví" z r. 1668, zápisy o „vykládán!" karet z r. 1475 a 1778 atd.). Lze říci, že „Časopis pro dějiny venkova" má již své pevné místo v souboru našich vědeckých časopisů. Deset let plní své poslání, vítězně překonal těžké doby válečné i tíseň poválečnou a stal se nezbytnou pomůckou všem, kdož se zabývají vědeckým studiem našeho lidu venkovského. V deseti ročnících je sebráno množství cenné látky objasňující venkov po všech stránkách. Vivant sequentes! První číslo roč. XI. zahajuje redaktor prof. dr. J. Kazimour vzpomínkovou statí „Po deseti letech". Vylíčil v hlavních „rysech rozvoj časopisu, jehož program nastínil dr. M. Vystyd v prvním čísle r. 1914. Časopis zůstal věren programu, ano rozšířil se nyní, když známý sborník Selský Archiv splynul s Časopisem pro dějiny venkova v jednu revui. První číslo nového ročníku má obsah bphatý. Uvádíme stati: M. Václavek: Daň z valašského dobytka. Č. Florián: KontraJcty slatiňovského mlýna v XVIII. stol. J. Prokeš : Memoriály o hospodářském stavu Cech před selskou bouři r. 1775. Mimo obvyklé rubriky najdeme mnoho látky v oddíle „Selský Archiv", jh.
@-----
Vlastivědný sborník východočeský. Vydává Vlastivědné museum pro východní Čechy v Chrudimi. Pořádá Dr. Karel V. Adámek. Svazek 1. 1923. (Str. 95.)
Vlastivědný sborník východočeský „chce soustřeďovati odbornou činnost vlastivědnou ve východních Čechách a o východních Čechách" přihlížeje při tom ke všem oborům vlastivědným. Zároveň však má sborník důležitý význam organisační, poněvadž se pokouší vytvořiti publikační středisko pro východočeské pracovníky, a siřití zájem o vědecké zužitkování látky historické, národopisné atd. Redakce zamýšlí vydávati ročně 1—2 svazky, ovšem zatím bylo nutno ještě pmeziti počet vyobrazení.
Prvním svazkem se sborník uvedl velmi pěkně. Dr. К. V. Adámek otiskuje ze svých bohatých materialií historickou studii „Náboženští blouznivci východočeští". К souborným poznámkám o lidovém sektářství východočeském připojuje zajímavé výpovědi vyznavačů „boží víry", kteří se namnoze lišili od tak řeč. sekty „israelské", ačkoliv úřady se nezabývaly příliš různými odstíny lidových názorů náboženských a podle známého dekretu dvorského z r. 1783 trestaly bitím bohověrce (deisty), israelity i vyznavače víry beránkovy (Lampelbriider). Adámek vylíčil podle výslechu a zpráv úředních věrouku a mravouku „boží víry". Ostatní práce pojaté do 1. svazku sborníku jsou většinou obsahu historického a místopisného. Článek dra Adámka „Chrudim antiqua" zabývá se otázkou, kde stával hrad chrudimský a město „Chrudim antiqua" —jak je označuje zakládací listina Přemysla Otakara IL, prof. F. Pochobradský popisuje „Staré domy chrudimské", prof. Č. Florian podává ze svých studií v archivu chrudimském drobnou stať „Hotovost kraje chrudimského r. 1608. V. Diviš aJ. Poslt popisují „Náhrobek Vojtěcha z Pernštýna v Pardubicích", R. Ludmila „Žižkovo pole u Přibyslavě" a připojil lidové podání připiaté к památnému místu. Sborník bude také otiskovati „Autobiografie východočeských spisovatelů," aby byly zachovány přesné zprávy o jejich životě a literární činnosti. Bude tu zužitkován materiál opatřený dotazníkovou akcí, kterou podnikl dr. К. V. Adámek r. 1915. V tomto svazku jest obsažena autobiografie Ign. Herrmanna a bibliografický soupis jeho díla literárního.
V oddíle „Zprávy" dr. Adámek podává podrobný soupis archivu Městského musea v Litomyšli, dr.„J. Melichar otiskuje stanovy „Lípy Slovanské" založené ve Skutči r. 1848. Dopisem P. J. Šafárika Karlu Adámkovi (z r. 1856) se končí 1. svazek této krásné publikace, která výmluvně svědčí o horlivém zájmu východočeských pracovníků a o vě-
|
|
