str. 167
v rodine a v obci. Autor nikde neupadá v mnohomluvnost tak obvyklou v obdobných pracich, popisuje stručně, zhuštěně, pripojuje také plány a některá drobná vyobrazení — slovem, vítame tuto monografii a přejeme redakci Sborníku, aby takové práce mohla otiskovati často. A. Václavík otiskl „Povery v podunajskej dedine" jako ukázku monografie o Horvatskom Grobe.
V. Vážný prispel ukázkou ze svých studií dialektologických: „Príspevky k slovenskému dialektickému slovníku," zaznamenávají „niektoré význačné slová v nárečiach slovenských a zemepisné určenie hraníc ich upotrebovania." V této části autor probral názvy jednotlivých druhů obili (i sám název obilie — zbožie), název „zemiaky" a naznačil isoglossy na přiložené mapce. jh.
@-----
Československý statistický vestník Roč. IV. 1923.
Ročník IV. této důležité publikace vydávané Státním úřadem statistickým redakcí dra J. Náhlovského přináší opět zajímavé práce.
Z obsahu vyjímáme: Dr. A. Boháč dokončil svou statistickou studiiv „Hlavní město Praha", Dr. Náhlovský podal cenný statistický přehled „Časopisy „v Československé republice". Dr. Frant. Fajfr pojednal o veřejných knihovnách v Cechách, na Moravě a ve Slezsku r. 1921. Také cddíly „Literatura" a „Zprávy" přinášejí hojný materiál. jh.
@-----
Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Brněnský kraj. Tišňovský okres. Napsal Václav O. Marek V Brně 1923. (Str. 464.)
Část I. podává „všeobecný pohled." V kap. 2. „obyvatelstvo" (str. 47 nsl.) se stručně popisují zvyky lidové, kroje, zařízení osad a statků a poměry poddanské. Mnoho podrobností к dějinám agrárním, к vývoji domáckého průmyslu atd. najdeme v části II. při popisech jednotlivých obcí.
@-----
Lidovýchovná výstava pro širší Ostravsko pořádaná v červnu a červenci roku 1923 „Kulturní radou pro širší Ostravsko" shrnula velmi poučný materiál o kulturních poměrech v tomto předůležitém středisku průmyslovém. Výstižnou zprávu o výstavě podal prof. R. Tlapák v České Osvětě roč. XX. (1923—4) c. 3, jh.
@-----
Loutkových divadel jest u nás mnoho, jsou také sdružení podporující rozvoj loutkářství, ale těmto snahám chybělo soustředění. V Ces. Osvětě (roč. XX. č. 5—6) referuje známý propagátor loutkářství prof. dr. Jindřich Veselý o úspěšném jednání se zástupci jednotlivých spolků. Při Svazu osvětovém byl totiž založen zvláštní odbor loutkářský který bude organisačním střediskem. Není pochyby, že toto šťastné rozhodnutí prospěje našemu loutkářství', které po stránce kulturní i propagační má mnoho důležitých úloh.
jh.
@-----
Od Ještěda k Troskám. Roč. II. 1923—24. č 1-6.
Pečlivě redigovaný vlastivědný sborník českého severu přináší i v novém ročníku cenné příspěvky. Neúnavný prof. J. V. Simák, jehož stati i drobné články jsou ozdobou časopisu, otiskuje monografii „Turnov za doby pobělohorské" a několik menších rozprav vlastivědných opřených o bohatý materiál listinný. Kromě toho zaznamenává v oddílu „Různé zprávy" drobnosti z historie, z dějin umění, zprávy o nových publikacích atd. všude přihlížeje к oblasti severočeské. V. Havel zapisuje látku zvykoslovnou, pověsti, materialie к lidovému lékařství atd,. Jako zvláštní příloha byly vydány 4 koledy z Turnovská. (Zapsali M. V. Ježková a prof. Simák.) A. Čermáková-Sluková podává pěkný příspěvek „k povahopísu ještědského lidu" ve vzpomínkové stati „Frant. Bulíř a jeho prateta." Vzpomínky rázovitého venkovana jsou zapsány v nářečí ještědském. Josef Sulc stručně popisuje „Pěstování a zpracování lnu a konopi". M. Ježková doplňuje ukázky lidové mluvy na Turnovsku. Vedle prací historických přináší sborník také články z oboru věd přírodních, studie statistické atd. Kdo pročte časopis, přesvědčí se, že sborník „Od Ještěda к Troskám" slučuje formu přístupnou i širším kruhům čtenářstva s vědeckou přesností. Je čestnou povinností místních ústavu i korporací, aby zabezpečily další vývoj časopisu — projeví tím nejlépe vděčnost „hlavnímu spolupracovníku", obětavému prof. J. V. Simákovi. jh.
@-----
