str. 168
Krajem Horymirovým. Vlastivědný sborník Podbrdského kraje. Ročník IV. Seš. 1—7.
Z obsahu: Václav Lenkvík: Překažená slavnost Řehoře v Hostomicích. Krátce líčí žákovskou slavnost na den sv. Řehoře podle starých zápisů (poč. stol. XIX.) Z lidového podání jsou zastoupeny pověsti místní (např. o Hrádku u Litomyšle, o původu hradu Žebráka, o vzniku osady Drozdova atd.) několik koled a j. V Cajthaml - Liberté v článku „Odkud povstalo jméno „Molcajt?" ukazuje, že obyvatelé okresu berounského tak přezdívali obyvatelům žijícím za pohořím Housinou. „Molcajt" znamenab člověka duševně i tělesně zaostalého. Autor, tuším sp. ávně, srovnává přezdívku s německým slovem „Mahlzeit." Pokročilejší obyvatelstvo průmyslového okresu berounského přezdívalo tak německým dělníkům zemědělským, které vrchnosti usazovaly na dvorech za Housinou.
@-----
Lomnicko nad Popelkou. Vlastenecký sborníček pro školu a dům. Roč. III. (1922—23) seš. 1—7. Roč. IV. 1923. Seš.„ 1. Pořádá a z redakce odpovídá Jos. J. Fučík, správce školy ve Lhotě Bradlecké, p. Železnice u Jičína.
Cenný příspěvek к dějinám kulturních snah našeho venkova podává J. Petrát v obsáhlejším článku „Letopisy divadel na Lomnickú". Jos. J. Fučík soustavně pojednává „O vzniku a vývoji našich obcí." Kromě obvyklých materiálu národopisných t. j. místních pověstí a krátkých povídek najdeme črty zvykoslovné (např. „Přádky na Kotelsku" podle záznamů P. Matouška) atd. Ve s'ati „Bývalé rybníky na Lomnickú" J. J. Fučík vybízí, aby se zapisovala jména statků a pozemků. Tato snaha svědčí, že redakce chápe vážně význam vlastivědné práce. Velmi zajímavý příspěvek otiskl p. Fr. Mizera, učitel v Lomnici: „Kratochvilné historie našich obcí." Sebral tu četné doklady přezdívek a anekdot, jimiž se škádlí sousední obce. Tento obor lidového podání bývá hodně zanedbáván, tím záslužnější jest každý pokus rozmnožiti látku, kterou máme. „Odchylná slova" atd sbírá Martin Hlaváč. Podáváme některé ukázky: moštěnina = cesta v mokřině; botinv = ze starých bot uříznuté holinky; botouchy = spodní část bot po odříznutí holinek; bitec rváč; kalaba — lesní blátivá cesta; čemesný = i ve stář! čilý atd. Bylo by jistě na prospěch naší dialektologie, kdyby si i ostatní vlastivědné sborníčky založily oddíl „provincialismů." jh.
@------
Pod Lipany. Časopis pro mládež z domova u památných Lipan. Roč. III. č. 1—7. Rediguje Fr. Pátek, okr. škol. inspektor v Ces. Brodě.
Národopisný materiál obsahuje rubrika „Naše Podlipansko v pověstech" přinášející pověsti místní, vypravován! o vodníkovi, o strašidlech atd. Redakce dává mladým čtenářům hojné podněty к vlastivědné činnosti (např. abyrzapisovali lidové názvy hub, aby se vyptávali starších lid!, jak jindy bývalo atd.) Účelná je rubrika „Okresní historický kalendář" zaznamenávající data památná pro oblast podlipanskou.
@-----
Pod Zvičinou. Sborníček vlastivědný věnovaný mládeži okresu hořického. Redaktor a pořadatel: Fr. Skalický, říd. učitel na V. Třeměšovsi. Ročník IV. č. 1—7. (1923—24.)
Národopisného materiálu málo. Zajímavá je črta Kar. Ježka: Ze života „Národního Vávry" lícící životopis rázného sedláka, buditele Jana Vávry z Hoření Dobré Vody. Byl to pečlivý hospodář, ale při tom nezapomínal na práci buditelskou a právě pro ušlechtilé snahy vlastenecké bylo mu dáno jméno „Národní Vávra". Byl znám s Palackým, Riegrem a jinými představiteli vlastenecké inteligence'. jh.
@-----
Zálesí. Vlastivědný sborník okresu humpoleckého. Roč. V. 1923. С. 1—7.
Sborník přináší vedle článků poučných a zábavných také národopisný materiál ze sbírek osvědčených pracovníků. J. Kopáč otiskuje pověsti o mlýnských kamenech, místní pověst z Želivská, myslivecké čáry a kromě toho popsal „Bývalý horácký kroj" (s vyobr.) Jan Mančal zaznamenal písně, drobnosti zvykoslovné, A. Hrbek posměšná říkadla, F. Síma-Trojanovský mlynářské popěvky atd.
@-----
Josef Kopáč: Čtvrt století okresního musea humpoleckého: V Humpolci 1924. Nákl. Musejní společnosti v Humpolci. Str. 15.
Blahodárný vliv Národopisné výstavy projevil se mimo jiné i v rozvoji museí krajinských. Také museum humpolecké vzniklo r. 1895 a základ jeho tvořily předměty
