str. 170
Slánský Obzor. Věstník musejního a literárního spolku „Palacký" v Slaném. Red. Fr. Duras. Roč. XXXI. 1923.
Z obsahu : Prof. Frant. Sváb: Panství smečenské. První část monografie, „která chce stručně a přehledně sledovati vývoj panského velkostatku v jeho osudech a proměnách tak typických pro naše středočeské poměry". K. Kazda: Slánské pověsti. Autor připojuje stručné poznámky bibliografické.
@-----
XI. Zpráva o činnosti Městského musea v Sušici. (Za r. 1923.)
Minulého roku nastalo ve vývoji sušického musea nové období, poněvadž se obecní zastupitelstvo usneslo, aby dosavadní děkanství bylo upraveno pro účely musejní. Tím se museu dostává pěkného útulku. Také pro městský archiv obsahující listinný materiál od r. 1600 byla získána místnost, tak že archiválie jsou v bezpečí. Museum navštívilo celkem 2760 osob. Museu přibylo darem celkem 757 předmětů. Pečlivý jednatel musea, p. Kajetán Turek, ředitel městských úřadů, doplnil svou svědomitou zprávu bibliografickým soupisem vlastivědných článků z časopisů Sušické Listy, Stráž Pošumaví, Týden, Farní věstník duchovních správ sušického vikariátu. Kromě toho připojil přehled publikací vlastních i cizích, pokud se týkají Sušická. Tím nabývá zpráva významu trvalého a bylo by jistě záslužné, kdyby knihopisná data toho druhu otiskovala i ostatní musea. jh.
@-----
Výroční zpráva o činnosti Městského musea a Městské knihovny a čítárny v Táboře
Museum má 18 místností jednak v budově radniční (7), jednak v budově městské spořitelny (11.) Návštěva v r. 1923: jednotlivých osob — ookud se zapsaly do knihy pamětní — 6240 (r. 1922: 5278), návštěv hromadných 125 (r. 1922:93.) Činnost musejního kuratoria soustřeďovala se hlavně na přípravy к důstojným oslavám jubilea Žižkova. V oddílu národopisném byla jedna místnost přeměněna na „blatskou světnici." Celkový příjem musea 22.975'59 Kč.
@------
Frant. Teplý: Při hranici Vitorazské. V Táboře 1922.
Ve sbírce „Staré i nové letopisy táborské" kterou rediguje a vydává R. Hrdlička otiskl archivář F. Teplý monografii o pohraničním území, hojně doloženou listinným materiálem o hraničních sporech atd. Ukazuje, že v rozhraničovací komisi v Brně r. 1921 Rakušané sjednoceným postupem a dokonalou přípravou dosáhli cenných výhod územních. jh.
@------
Krajinské museum ve Velkém Meziříčí mělo koncem r. 1912 29 členů zakládajících, 107 podporovatelů a 99 přispěvatelů. V roce 1922 se vybralo na členských příspěvcích celkem 2739 Kč; subvence státní 2000 Kč, zemská 500 Kč a městská 500 Kč. Tyto subvence nemálo prospěly museu, které mohlo přikročiti к instalaci sbírek, aby museum mohlo býti veřejně přístupno. Inventarisace sbírek pokročila, také krajinský archiv, sbírky keramické, numismatické a j. byly podstatně rozmnoženy. Je zřejmo, že musejní kuratorium (tajemníkem jest známý pracovník národopisný p. J. F. Svoboda) pilně pracuje. Tato data vyjímám z úhledné knížky (Krajinské museum ve Velkém Meziříčí), kterou kuratorium vydalo. Mimo zprávu o činnosti v r. 1922 najdeme v sborničku zajímavé zprávy archivní ze stol. XV.—XIX. na př. z doby robotní (stol. 18.), o povinnostech poddaných, o stavu města po válce třicetileté atd. úhrnem data velmi cenná nejen pro místního dějepisce, nýbrž i pro hadatele, který se bude zabý-vati dějinami lidu selského. Pro dějiny národopisu jsou důležité na př. závěti podávající soupisy šatstva, nářadí, nádobí atd. jh.
@-----
Alois Adamus: Naše Slezsko. Země a lidé. Poučná a zábavná knihovna zeměpisných prací, cestopisů atd. Rediguje Dr. Stanislav Nikolau. Sv. LI. V Praze 1914. Str. 128. 23 vyobr. a 2 mapky.
Důkladný znatel rodného Slezska, prof. A. Adamus, napsal v době plebiscitu na Těšínsku informační knížku, která s části vyš!a také ve francouzském překlade („Le pays de Teschen"). Byl vydán také překlad italský. Autor potom spisek svůj doplnil a v této nové úpravě podává svou práci čtenářům českým doufaje, že „snad poslouží
|
|
