str. 7
slovanské varianty vypočetl již Arne; české jsou mnohé: na př. u Erbena atd. A také lotyšské dvě vypočítává Ulanowska (v Zbiór XVI, č. 108 а 136), jestliže nevnikly sem z polštiny.
(6. b: led—voda). Druhou podobnou ('voda—led—voda') nalezneme rovněž v trojverší Symphosiově, z něhož postačí hlavní verš:
„Mater (— aqua) me genuit, eadem mox gignitur ex me (= glacies)"
|
Tato hádanka nabyla ve středověku veliké obliby; je ovšem u Klareta (88 v. 201):
„Quem genitrix genuit, genitricem nata regignit:
Unda fit in glaciem, glacies in aquam fit ibidem;"
|
Klaret cituje sám svou nejbližší předlohu:
Alexander: „Quam mater genuit, generavit filia matrem".
|
— ale v naší dnešní tradici již úplně zanikla.
(Třetí, o ženě s dvojčaty, je uvedena níže.)
(6 с: voda-ryba.) Nejznámější však, nejstarší a nejrozšířenější je hádanka voda — ryba—síť atd. Zevrubně a pěkně o ní vyložil 1916 H. Petsch („Rätselstudien," v Zeitschrift des Vereins für Volkskunde XXVI, 1 — 8) — a již dávno před ním o ní dobře informoval G. Paris 1877 v úvodě ke sbírce Rollandové. Původním základem, u Symphosia, byl obvyklý (v hádankách) kontrast: „dům hučí — pán mlčí"; již u Symphosia přistupuje, že 'dům i pán běží'; tuto shodu anglosaská hádanka (v Exeterské knize) mění opět v kontrast: 'dům běží, pán někdy odpočívá'. Tato forma se drží velmi dlouho; v IX. stol. v 93. hádance listu Alkuinova se ptá učitel Albinus žáka:
„Vidi hominem currentem cum domo sua; at ille tacebat et domus sonabat" —
|
a žák odpovídá:
@BASv
„Para mihi rete et pandám tibi".
@
Později pak u Germánů rozšířeno o další kontrast; 'hospodář si ve svém domě libuje': 'hospodář v něm loupežně přepaden'; a dokončeno novým kontrastem 'hospodář jat, dům utekl'. V této formě již rovněž velmi staré vnikla hádanka do románu o Apoloniovi (zevrubný výklad podal Polívka, Listy fil. XV; v. jeho Sborník, str. 17-18.) V jejím českém překladu zní 'pohádka' takto (v XV. stol.):
,,Duom jeden vědě, — uhodneš-li, povědě,
jenž ten duom hlučí — a hospodář jeho mlčí.
I přijede muž bez koně — nesa nit na Iuoně:
jem hospodáře preč vleče — a duom děrú preč uteče."
|
Touž formu máme u Klareta (č. 27. v. 86/7):
„Hospes ab ore tacet, loquitur domus: (est aqua, piscis)
Hospes erit captus; domus anticipat lare cursus".
|
(touž formu nalezneme též v Gestech Roman., ale nikoli v českém jejich překlade). A podnes se hojně udržela v tradici; r. 1695 v Po-
|
