hádky" z r. 1695 obsahují sice 203 čísla: ale mezi nimi jsou celé serie theologických a jiných učených moudrostí; sbírky Bartošova a Prášková nemají ani tolik čísel jako Klaret; Erben má sice 161 čísel (vlastních hádanek 121), ale mezi jeho hádankami jsou některé, o nichž je jisto (v. č. 4a), a jiné, o nichž je velmi pravděpodobno, že jsou původu knižního.

Překvapení, že po 600 letech nalézáme teprve první a největší sbírku našich hádanek, má paralelu v tom, že Klaret je i nejlepší a největší sbírka evropská té doby vůbec. Autoři starší mají často pokusy školácky ubohé — a kde jde o formu umělejší (anagram, logogrif), spo-kojují se často jedním, dvěma — pěti čísly. Ale Klaret také zavírá dobu středověké latiny; začínají se hlásiti к slovu jazyky živé.

Viděli jsme, jak mocně působila tradice germánská na první středověké sbírky latinské. O tom psal již E. Schlüsbek, De antiqua Germanorum poesi aenigmatica (diss., Berlin, 1866), nejnověji Fr. Loewexthal, Studien zum germanischen Rätsel (1914). Nej-důležitější jsou z nich sbírky severské.

Velmi pěkně srovnával již sbírky severské s angl. a něm. K. Mül-lexhopp (Nordische, englische und deutsche Rätsel 1855 v Zeitschrift f. dtsche Mytholog, u. Sittenkunde, III, 1—20), nově dokonale probral zvláště hádanky Odinovy 1901 Andr. Heuslee („Die altnordischen Rätsel" Zeitschr. d. Ver. f. Volksk. XI, 117—149). Bylyť sice zápasy hádankové obvyklé již v Indii; v talmudu je líčen zápas takový mezi Josuou ben Chananja a řeckými mudrci; v arabských pohádkách 1001 noci líčí se (v Achigarovi a j.) taktéž zápas у luštění hádanek; lokální pověsti řecké znají také takové zápasy — ale vrchol tohoto druhu je přec zápas krále Heidherekera s bohem Odinem v Hervarasaze. Odin, v postavě zajatého Gestumblinde, hraje tu o život s králem, dávaje mu hádati 36 hádanek. Je to jakýsi střed mezi lidovými hádankami, jež jsou jistě podkladem, a mezi skaldskými „kenningar," náznaky к luštění záhad — ale uměle zpracovaný; tyto hádanky, jejichž poslední redakce je z doby kolem r. 1300, předpokládají mnohem starší předlohu islandskou. V nich jsou již zmocněny a pozměněny staré číselné hádanky o krávě (také u Klareta č. 53 а 15), jež probral zevrubně Aarne (II, 60—172), jakož jakož i o jezdci, již dříve zmíněná. Je zajímavé, kolik nových t. zv. „smrtelných" nebo „vexačních" otázek je vloženo mezi starší upravené lidové hádanky — a velmi pěkně je provedeno stupňování až к poslední („co řekl Odin umírajícímu Baldurovi"), jíž král naprosto uhodnouti nemůže —- a tak prohrává zápas i život. Ale ovšem — nic takového se neobjevilo u nás.

Je pochopitelné, že mají národové severští také četné a dobré sbírky hádanek; nejlepší a největší islandská (Jón Akítason, íslanzkar gátur 1887; 1194 čísel, před nimiž položeny v čelo hádanky Odinovy z Hervararsagy); dánské sebral E. T. Kristexsex, Dánske folkegader, 1913; norské Krist. Jaxsox, Norska Gaator samlade av Stiftsamtmann W. F. К. Christie, 1868 а К. D. Stafset, 280 gamie nórske gaader, 1906; švédske v rozmanitých sbírkách v sbornících Svenska Lands-mäl a j.; starší je sbírka G RusswuEiiova (1856) v Zeitschrift für deutsche Myth. (III: Schwedische Rätsel a Zusammengesetzte Rätsel und