správnější a starší však, s poukazem na paralely rusín., srb. a bulh., Erben č. 111:

Aarne zná jen páral. rus. a bulh.; nejstarší formu pouze z XV. stol. (z Adevineaux), dodávaje: „dass das Rätsel seinem Alter nach weit vor dem XV. Jahrhundert... gehört, ist unbestritten. Aber wie weit zurück, das können wir aus dem Material nicht schliessen." Ale dnes můžeme jiti nejméně k r. 1360; neboť u Klareta č. 122 (v. 257) čteme (srovn. srbskou u Karadžiče, č. 4) :

Je to jistě nejstarší forma — nejúplnější a nejsprávnější — naší hádanky; patrná předloha našich dnešních lidových. A jsou ovšem i formy polské a lotyšská (Zbiór XVI, č. 4).

Po francouzských nejlépe jsou zpracovány hádanky vlašské. Klasická je sbírka sicilská Gius. Pitrě Indovinelli, Dubbi, Scioglingua del popolo Siciliano, raccolti ed illustrati e preceduti da uno studio sulľindovinello (= Bibl. delle trad. popol, sicil. XX) z r. 1897 (Torino-Palermo; str. CCXIX + 469, celkem 1252 čísel, z nich 921 vlastních hádanek; dodatkem, str. 418 nn., otištěn starý tisk XVIII st. s 52 'dubbi', dvojčlenné hádanky veršované ve formě otázky a odpovědi). Důležitý jest jeho úvod, v němž (podobně jako zároveň Wossidlo v meklenb.) vykládá i o hádankách obscénních, podává bibliografii a vykládá důvody svého třídění. Tam uvedena i starší literatura, n. př. D. G. Bebnoni: Indovinelli popolari veneziani, 1874. Jen malá je sbírka německá Joh. Tschiedl, Italienische Volksrätsel 1896 (v Zeitschr. d. Ver. f. Volksk., VI, 276—283, celkem 87 č. s překladem). —

Dost rozsáhlá je sbírka španělská: Dejiófilo, Coleccion de enigmas y advinanzas, již však předčí znamenitá sbírka argentinská z r. 1911: Lehiiann-Nitsche, Folklore argentino I, Adivinanzas Rioplatenses, s variantami a paralelami; malá je sbírka katalonská: Britz, Endevinallas atd., všechny ovšem pro nás obsahem odlehlé.

Důležitější jsou nám sbírky rumunské: A. Gorovei, Cimiliturile Rominilor (s paralelami románskými) a ve zprávě rumunského semináře v Lipsku (1895, II, 147—192) sbírka macedorumunských přísloví (384) a hádanek (101), již vydal Perikle Papahagi.

Sbírky rumunské ukazují již silné vlivy byzantské: ty vidíme také ve sbírkách albánských (Holger-Petersen, Albanes. Texte — jen 18 hádanek — 1895 v Abh. d. sächs. Gesell, d. Wiss., XV, Nr. 3, str. 208) a novořeckých, jež se znamenitě odchýlily od vzorů antických. Krásnou studii o nich spolu s dobrým přehledem dosavadních sbírek a otiskem 88 hádanek, podal K. Dieterich („Neugriechische Rätseldichtung") 1904 v Zeitschr. d. Ver. f. Volksk. XIV, 87—104; tam též uvedena již starší studie Destunisova v Журн. мин. народн. просв-Ьщен. CCLXXj str. 66—98, 262—290 — a proveden průkaz, že