str. 29
dejšího života klášterního, valně již pokleslého. Souvisí ovšem také s hádankami lidovými, rovněž obscénními, ale jejich rafinovanost a uměl-kovanost svědčí jasně o původu umělém. O umělém původu svědčí také četné hádanky biblické, jevící takovou znalost Písma, jaké u lidu r. 1360 nemůžeme předpokládat!; o umělém původu svědčí dále mnohé hádanky s luštěním abstraktním, svědčí obšírnější a složitější vypracování atd. ■— Tím ovšem není řečeno, že by mnohé z těchto veršů Klaretových nezpracovávaly také látku lidovou; jenže ta tou dobou, jak viděti právě z přehledu, byla již obecně známa v našem sousedství německém a vůbec germánském. Viděli jsme také, že mnohá dnešní hádanka ještě přímo souvisí s Klaretem ; máme stopy české sbírky již z XV. století; je velmi těžko říci, co Klaret vzal z úst lidu českého, mnohem spíše lze ukázati, že v Klaretovi je první redakce našich dnešních textů.
S novou tradicí německou váží naše hádanky zrovna tak jistě Pohádky kratochvilné z r. 1695. Viděli jsme, jak hrubými germanismy je naplněn tento překlad z němčiny; jak je mění a rozmnožuje — ale jak přece tento základ dnešního lidového podání je chudý a malý. Po-čítáme-li všechny hádanky Klaretovy, pokud nebyly obsahem lidu cizí, připočteme-li k nim všechny hádanky Pohádek, nalezneme sotva 150 kousků — tedy zhruba asi tolik, kolik podávají dnešní naše sbírky lidové (Erben, Bartoš, Prasek). A pro největší část této tradice můžeme bezpečně ukázati pramen knižní: Klareta nebo Pohádky.
Viděli jsme také na jednotlivých příkladech, jak málo hybná je tato literatura. A jak málo nám přispívají — mimo středověkou latinu, němčinu, polštinu a lotyštinu — ostatní literatury slovanské a románské. i tu se ukazuje opět, že jsou nám hádanky jihoslovanské, ruské, novo-řecké, balkánské a vůbec hádanky kulturního vlivu byzantského cizí. I celým obsahem své tradice, nejenom dvěma těmi zjištěnými prameny, jsme pevně přikováni к západu. Polívka to pěkně ukázal 1916 (v Zeitschrift des Vereins für Volkskunde, XXVI, 313—322) na hádance o 'bílé I černé'II'den | noc'; nenalezl к jihovýchodním variantám na slovanském západě dokladů.
(28. Úkoly.)
Ale z toho, co tu vytěženo, ukazují se také budoucí úkoly. Bude jistě potřebí snésti napřed zjištěný materiál pramenný, aspoň v takovém rozsahu, jako n. př. vidíme v polské sbírce GusŤAWiczově. Je dnes ještě možno, sebrati aspoň 500 hádanek na jediném území krajovém — a ověřiti starší sbírky (Erbenova, Bartošova, Prášková), pokud se podnes v lidu drží anebo aspoň jeví lidový původ. Bude dále možno sebrati ze starších textů (jako ukázáno u Tkadlečka nebo Němcové) citáty nebo narážky na hádanky lidové. A bude konečně možno paralelami latinskými, německými a polskými zjistiti původ, cestu a dnešní rozšíření jednotlivých hádanek. Při tom ovšem mnoho samo sebou vyplyne pro srovnávací studium vůbec. Toho závěrkem některý příklad:
(28 a: dvounoh—trojnoh). Ve svém díle probírá Aarne (II, 22—59) známou povídkovou hádanku dvounoh — trojnoh — čtyrnoh, dokládaje (str. 25:) „in den slavischen Ländern habe ich keine einzige gefunden". Ale hádanka tgŁ třebas ji Erben nezapsal, je dobře známa v Cechách (jak hned uvidíníe), z Moravy zapsal Bartoš (159) tři varianty
|