str. 30
— a touž variantu zapisuje ze Skřipova v Slezsku T. Smýd (u Praska, Vlastivěda, č. 140) takto:
„Seděl dvojnoh na trojnohu a jid nohu. Přiletěl čtvernoh a uchytil dvojnohovi nohu. Dvojnoh se rozhněval, ulomil trojnohovi nohu, hodil za čtvernohém nohům a zlámal čtvernohovi nohu".
Českou variantu máme v Pohádkách 1695, č. 132 v této formě:
„Čtyřnohý popad jednu kost —
potom vzal dvounohý trojnohou, maje hněv a zlost;
čtyřnohý tu jednu kost upustil,
neb naň prudce třínohou mrštil."
|
Z otrockého germanismu „jednu kost" == „ein Bein", jenž je krom toho věcně nesprávný, vidíme, že česká hádanka je překlad německé, jejíž nejstarší forma zní 1505 takto:
"Vier bein erwüscht ein bein,
do nam zwey bein drey bein
und warff vier bein mit drey bein,
daz vierbein einbein ligen Hess" (v. Aarne 30)
|
(zrovna tak otrocky je přeloženo rozluštění).
Otrocké a protismyslné chyby pražského textu z r. 1695 byly ovšem zpozorovány a opravovány; v XVIII. stol. text olomoucký m. „jednu kost" píše lépe po obakrát „jednu nohu"; přidal na konec 3 verše: „Pak vzal dvounohý tu jednu nohu, — sedl na třínohýho — a tu jednu nohu snědl" — a v rozluštění 'kuchaře' německého originálu nahradil 'ševcem', jak mají dnes moravská i slezská varianta. Zde vidíme takřka kinematografický přeměnu původního textu německého v český. —
(28 b: louka — potok). V našich nářečích (východních zejména) jsou oblíbeny hádanky rozprávkové; jednu z nich uvádí v slezské variantě Prasek, č. 137, takto:
@BASv
„Kdo se ptal: 'kaj to iděš, šivaliva?'
A kdo odpověděl: 'Co se ptaš, často holena'?"
@
Moravská její varianta zní u Bartoše (str. 157):
„Široká, dlouhá, kam se bramboráš?"
„Často střihaná, čemu se mne ptáš ? "
|
Má také varianty polské, ano i lotyšskou (Ulanowska, Zbiór, XVI, č. 50:)
„Kur tu skrisi luko-luks? — Kas tien budys, pacier pieńcz?"
|
Ale že tato hádanka je vskutku stará a, jak ukazuje její rafinovaně krácená forma, knižního původu, shledáme snadno, přečteme-li si ji v Klaretovi (č. 30:)
„Discolor et longa, celer unde venis, fluitata?"
P rat o fert unda. „Non eures, crebroque rasa."
|
(28 c: pes lehající.) Ze někdy nedostatek materiálu i nejlepší práci může se stati osudným, toho dobrou ukázkou může býti t. zv. psí
|
