@

když hledá ženu, radí rádcové, jako v jiných látkách pohádkových o zmizelé ženě. Taková je povídka u Příhody č. 4, která zdá se ukazovat! к zvláštnímu pramenu, povídka u Tilla č. 52 a jí podobná u Ra-dostova č. 9. Povídka zapsaná Kubínem z Podkrkonoší východního (č. 7) je text odchylný: Lucerně, kterou švec prostě najde, slouží trpaslíci. Švec žádá o princeznu, postaví silnici ke královu zámku a palác; když mu král dceru odepře, dá si princeznu nosit od duchů к sobě domů, matka marně jí dá s sebou jáhly, aby poznala, kam dcera v noci mizí. Toto je vložka z látky o kouzelném křesadle. Trpaslíci dají ševci vzácné ovoce z kouzelné zahrady, švec dostane princeznu, která je s ním již těhotná, provozuje dál ševcovinu. Závěr zlomkovitě z původního textu: švec jde s králem na hon, žid vyměňuje lucerny, vymění od princezny kouzelnou lucernu, dá palác s princeznou přenést nad červené moře. Švec obelstí vadící se bratry o létací sedlo a neviditelný plášť, doletí do paláce, žena ho schová, on najde lucernu, žida dá shodit do moře a palác přenést.

Aladdínova lampa se tedy v podání mění a tvoří varianty. Je-li látka o visacím zámku, kterou Kulda otiskl pod č. 32, předělána v Evropě z Aladdínovy lampy, či má-li starší pramen, Aladdínově lampě asi tak příbuzný jako povídka o daru hadího krále, neumíme dnes ještě říci. Ale pro text Kuldův máme předlohu: německý „Volksbuch", který patrně byl spracován česky. Vyšel znovu v Reclamově univ. knihovně pod č. 1464, ve sbírce G. Schwaba: Die deutschen Volksbücher iii. s. 36: Tisk ten sluje „Das Schloß in der Höhle Xa Xa", a obsah zní: Židovský čaroděj Mattetai čte v staré knize, že v africké jeskyni Xa Xa je zámek, jehož pánovi slouží zemní duchové (Erdgeister). Čaroděj má prsten, jemuž slouží vzdušní duchové (Luftgeister). Otočí prstenem na prstě, duchové se ho ptají na jeho přání, čaroděi chce, aby mu pomohli získat onen zámek. Duchové se omlouvají, že jsou slabší než duchové zámku, ale radí mu, aby získal nevinného tureckého hocha, který by vykonal vše podle návodu, zapsaného v knize.

Čaroděj se dá od duchů zanést do Carihradu, tam chodí ulicemi, až spatří hochy si hrát. Mezi nimi je Lameth, syn nádeníka Achima. Zeptá se ho na otce, vyžádá si syna od otce na službu a slíbí dobrý plat, dá si ukázat, kde by mohl bydlit a dá Achimovi dukát. Dá pak hochovi pořídit šat, prochází se s ním Cařihradem, tak tráví čtrnáct dní, čekaje na vhodný den, kdy bude moci jít pro zámek. Večer před tím dnem přikáže hochovi najmout koně, jede s ním za město, do lesa, tam zavolá prstenem duchy, konejší hocha. Jeden duch odvede koně domů, druzí dva odnesou žida s hochem do Afriky к jeskyni Xa Xa. Před vrchem čte v knize, rozkřeše oheň a zaklíná, učiniv před tím kolem sebe kruh. Ve vrchu nastane hřmot, zem se otevře, vybuchnou plameny. Zid vystoupí z kruhu, pobízí hocha, aby vešel do vrchu a dá mu svůj prsten na prst, hoch se však bojí. Má projít tmavou chodbou, nestarat se o nic kolem sebe, nedbat volání, neohlédat se. Projde třemi pokoji, plnými zlata, stříbra, drahokamů a skvostů, ničeho se nesmí dotknout. Pak přijde do zahrady ovocných stromů, tam může trhat co chce, ale nemá se zdržovat. Najde konečně mramorový sloup, na kterém, na perlové šňůře, je zavěšen zámek s klíčem. Ten má vzít a rychle s ním běžet zpět. Hoch se bojí, žid přemlouvá, konečně mu hrozí zabitím,