str. 39
pravěce, duchové prstenu nevědí. Dál vypravěč uchoval jen nejasnou vzpomínku, že žid byl zpit a pak připraven o zámek. Z toho si vytvořil toto: když duchové Vašíka nesli, sešel se s Matysem na jedné hospodě, ale nepoznal ho. Zid však Vašíka poznal a uctíval ho vínem — proč, o to se vypravěč nestará. Vašík však ze stesku nepil, žid se však opil, a tu mu Vašík zámek vzal; vypravěč opět se nestará o to, jak věděl, že má zámek, když ho nepoznal. Vašík dal pak žida odnést duchy a „přestěhoval se do toho bytu královského", kde byla pak svatba, hostina, na které vypravěče dostřelili až sem.
Tisk jako pramen je tu přes ty mezery a zkomoleniny, či snad spíš právě jimi, zřejmě patrný. Obě pohádky českého podání, podkrkonošská i valašská, nejdou tedy do minulosti v podání hlouběji než к lidovému tisku, který musíme předpokládat obdobný německé předloze.
U Mikšíčka (IV. č. 14) je zapsán text, který ukazuje к jinému variantu, v kterém, mimo jiné, radí v druhé části mužovi, jenž hledá zámek, několik rádců, právě tak, jako v druhé skupině povídek o Alad-dínově lampě.
Čaroděj si vyžádá od chudého truhláře jednoho syna, že se o něho postará; dovede ho к starému zámku, hoch musí vlézt dovnitř a přinést z čtrnáctého pokoje klíč. Hoch najde uvnitř zahradu, v které je divá zvěř, když se však s klíčem vrací, je otvor zazděn. Živí se ovocem, otočí klíčem třikrát kolem prstu, čtyři draci se objeví a donesou ho к rodičům. Hoch pošle otce ke králi s ovocem ze zahrady, žádat o princeznu, princezna si přeje víc toho ovoce a když je dostane, vezme si hocha, jenž je přinese, jsa oblečen jako princ. Po svatbě draci musí královský zámek ozdobit zlatými plotnami. Vydání klíče čarodějovi ženou je vyprávěno nejasně. Čaroděj poručí drakům donést zámek s princeznou nad červené moře. Muž, hledaje ženu, ptá se tří obrů po sobě, vládců zvířat, plazů, ptáků; dva ptáci opožděnci zámek znají, donesou tam muže, hejno ptáků vyzobe do střechy díru, muž vleze a vezme klíč, dá zámek přenést zpět. Po smrti čaroděje draci a divá zvířata v tom starém hradě jsou vysvobozeni. Dá se snadno sledovat, jak všechny ty odchylky, klíč místo zámku, otáčený kolem prstu jako prsten, draci místo duchů, pouhé ozdobení královského zámku, pak pout pomocí tří rádců i šablonovitý konec o vysvobození ze zakletí, jsou pouhou parafrází původního textu s různou výzdobou a doplňky. Není přímého důkazu, že tento text má podkladem jiné zpracování knižní, ale ti, kdo chtí věřit, že si tyto úchylky vymýšleli vypravěči, musí mít silnou víru v lidovou tvůrčí fantasii, zvlášť když uváží sloh, kterým je celý děj vypravován.