rakteristiky našeho lidu. Jest Brožák asi poslední vážný zpěvák na Písecku. — „Jednou (vypravuje Brožák) mi říkal pan dr. Mácha (lékař) z Písku, abych přišel do města, že si uděláme zpěváčky večer. Já byl při tom a slíbil jsem. Pak jsem si ale vzpomněl, co by tomu řekla moje žena, a panu doktorovi jsem povídal: To nejde, to nemůže být, já zapomněl na ženu. Ona by si tam pro mně přišla, to ona je v stavu udělat, ona nezná žádného ohledu !" —

Martinková Anna z N. Kestřan 85 r. stará (r. 1910) čilá, posud zpívá; je velice zásobena ženskými písněmi.

V Milenovicích u Protivína dávno již zemřel svatební řečník, zpěvák, poutní a světský E1 i á š e к. Od něho pochytila to dcera Kateřina, provdaná za píseckého hajného v Semicích.

Výborní zpěváci jsou bratři Kolářové, jeden v Chvaleticích, druhý v Strpu u Vodňan, oba svatební řečníci. Kolář Strpský dlouho nemohl pochopiti, proč ty písně shledávám, ale pak dostává ponětí a vyjadřuje to slovy: „Ach, to bude nový Kubata."

Jakou hudební paměť tací lidoví zpěváci mají, ukáži na příkladu. Znamenitá zpěvačka v Kolné Hoře u Mirovic, od níž jsem zapsal více písní i onu kolébavku H. II č. 226, zpívala mi také píseň : „Počkej, holka, neutíkej, dej mi salátku- ku- ku". Poněvadž jsem píseň znal z Erbena, vzniklo ve mně jisté podezření a proto jsem* se tázal, kde se té písni naučila ? Stařenka: „A to byla má dcera у Praze o sv. Janě na pouti, zašla také do divadla a tam tu píseň slyšela a já se jí naučila od dcery." Nelenil jsem, píseň jsem zapsal a doma s Erbenem srovnal a hle, píseň věrně souhlasila.

Také obrázek z nábožných poutí. Poutní zpěvák Maška Matěj ze Smrkovic sdělil mi r. 1901, že pro jednu poutničkou píseň byl jiný zpěvák a vůdce procesí zavřen. Ubíralo se totiž procesí z Vodňan do Skočíc a poutní zpěvák zpíval:

Píseň má 10 sloh a v každé opakují se prvé dva verše slohy prvé. Kněz průvod vedoucí zpěváku tuto píseň zakázal, avšak zpěvák si ji zakázati nedal a zpíval ji dále; jemu totiž ani ve snách na mysl nepřišlo, že ji považuje kněz za pohoršlivou. Když se procesí vrátilo, udal kněz zpěváka u soudu pro zlehčování náboženství a zpěvák byl prý skutečně zavřen. Tyto podobné písně poutní, myslím, že si nosí zpěváci ze Sv. Hory, tam že je vyrábějí a zpěvákům i duchovním rozdávají. Aspoň se vůči mně venkované vyjádřili: Teď již tuto píseň (Ze všech znejmilejší já milou mám) přestali zpívat a přinesli si ze Sv. Hory jinou píseň. Totéž mínění slyšel jsem i ve svém rodišti.

Na Třeboňsku. Blata jsou kraj podnes čistě zemědělský, průmyslem neporušený, velmi konservativní. Ten veliký vliv pyšného pan-