Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 70

„Koulelo se, koulelo", „V borovém na skále háji", „Ta hradecká brána", „Kdož by tě, Mařenko, nemiloval" a j. a j., s nimiž často se shledáme ve sloupcích písní jarmarečních.

Tyto písně ovšem nevznikly původně jako písně kramářské, neboť rozdíl mezi těmito a pravými písněmi národními je hlavně ten, že tyto jsou výronem náhlého vzplanutí citu a tudíž po většině jen krátké, ony, majíce účel hlavně výdělkářský, toto vzplanutí citu uměle protahují ve sloky až dvacaterý beze všeho, kromě sloky úvodní, vznětu a kouzla. Nedá se ovšem při zevrubném prozkoumání všech slok a písní kramář-ských hned vše šmahem zatratiti, neboť mnohé písně, kdyby se poněkud technicky upravily, vypadly by zcela jinak a o mnohých písních kra-mářských možno říci zcela určitě, že vyrostly na tomtéž dřevě jako písně národní. Z toho důvodu doporučují se vřele к zachránění před hrozící zkázou а к zevrubnému prohlédnutí povolaným znalcům.

*

Co se týče samého obsahu písní kramářských, lví podíl zaujímají písně náboženské, zvláště písně poutní, tištěné vesměs jako všechny ostatní neforemným švabachem a opatřené dřevorytem na titulním listě, kde vedle tiskárny, roku původu, udána někdy i nota. Obsahově jsou ještě zuboženější než písně světské, po většině omezují se jen na pouhé plané a bezduché rozjímání beze vší vroucnosti a citu, jež někdy právě zpěvy toho druhu označovaly.

Mnohé již svým názvem u trochu jen vyškolenějšího čtenáře vzbuzují dojem komický, jako „Historická píseň o sv. Jenovefě, vytažená ze života jejího a v krátkosti všem milovníkům к zpívání na světlo vydaná v Pardubicích", nebo „Výtah ze života sv. Máří Magdaleny, všem ctitelům к rozjímání dáno".

V „Nábožné písni к Panně Marii Vambeřické" čteme doslovně:

„Stače jsou tam krásné, pěkně vystavěné,

sedumdesát čtyři, sedumdesát čtyři a tak jsou sečtené.



Jestli věřit nechceš, můj milý křesťane,

tak si je spočítej, tak si je spočítej, potom vzpomeň na mne.

V písni „Chvalozpěv к Panně Marii Vranovské" takto popisuje, kde P. M. V. „svůj residenz má":

„Jestli к ní poutníčku cestu nevíš,

zeptej se v Tišnově, tam se dovíš,

že je v lesích nad Kozlovém

Marie Vranovská v paláci svém.

Ta poblíž Adamstálu residenc má" atd.

„Píseň nová o velkém divu, který se stal na Křemešníku u sv. Trojice" začíná:

„Poslyšte, křesťané,

co se jest nyní stalo,

to v české krajině.

V Křemešníku pustém místě

a to u sv. Trojice

jest pravda zajisté.



Blíže Pelhřimova

jsou tam vysoké hory,

studánka v oudolí,

na kopci kostel lokální,

kamž mnozí věrní křesťané

od dávna putují."


Předchozí   Následující