valer Ivan Snegirev." Na str. 3. jest kratičká předmluva Srezněvského, kterou otiskuji doslovně:

Представляю на судъ Читателей небольшое собраше пъсень Сло-ваковъ, живущихъ въ верхней Венгрш, около и въ городахъ : Кремниц-Ь, Шемницъ, Дрявницъ, Штявницъ, Бойницъ, Жатмиръ, Юевцъ, Токаъ, и пр., по отлогостямъ горъ Карпатскихъ. Въ короткое время, употребленное мною на собираше сихъ пъсень, я немогъ сдълать много. Чувствую, что мое собрате слишкомъ бъдно, но оно первое, и какъ первая попытка, осмеливаюсь надъяться, заслужить хотя слабое внимаше. Осмеливаюсь надъяться — но исполнится-ли надежда моя ? Если такъ, — то я достаточно награжденъ за трудъ мой.

1832 Генваря 8 дня.

И. С.

Zápisům Srezněvského, žel, chybí přesná lokalisace, chybějí i jména zpěváků. Sběratel zaznamenal několik měst, ale z tohoto neurčitého výčtu jest zřejmé, že si tehdy ještě nemohl opatřjti přesné zprávy o slovenském místopise. Uvádí jako jména dvou měst „Šemnica" a „Šťavnica", ačkoliv první název jest jen německé označení Štiavnice (Schemnitz).

Nevím kam lokalisovati název „Drjavnica". I kdybychom připustili, že Srezněvskij snad dobře nerozuměl, je těžko najiti,místní jméno znění aspoň zdaleka podobného. Nejsou to snad Dravce ve stol. spišské? Další názvy: Bojnice (Nitra); z^atmir — zase nevím, co tím chtěl Srezněvskij naznačiti. Snad měl na mysli Szatmár-Németi a sestrojil si sám domněle původní název slovanský? Název „Kijevca" (či Kijevec?) jest také nejasný. Z místních jmen, která zdaleka připomínají označení Srezněvského, uvádím: Kevice (Turec), Kijatice (Gemer), Kijov (Šaryš); poslední jméno „Tokaj" jest správné (býv. stol. zemplínska; nyní patří město T. Maďarsku).

V předmluvě Srezněvskij sám omlouvá nedostatky své sbírky slovy: „Cítím, že moje sbírka jest příliš chudičká, ale jest první a jako první pokus zaslouží — osměluji se v to doufati — pozornosti byť i nepatrné." Z této stilisace by vyplývalo, že Srezněvskij tehdy ještě neznal ani slovenských písní ve sbírce Celakovského ani sborníku Šafaříkova „Písně světské lidu slovenského v Uhřích (1823—27). Avšak v poznámkách k baladě o sestře travičce (č. VIII.) výslovně poznamenal, že vedle versí polských, ukrajinských a ruských „čital Bogemskuju, Serbskuju". Patrně tedy Srezn. slovem „první" chtěl naznačiti, že jde o jeho první práci na tomto poli. Český variant písně o sestře travičce mohl najiti jedině ve sbírce Celakovského (Slov. nár. pís. III. 9 č. 1). Znal tedy také slovenské písně tam otištěné a je podivné, že se o nich nezmiňuje. Ostatně o obou sbírkách bylo psáno v soudobých časopisech ruských. V Bul-garinově časopise „Sěvernyj Archiv" referoval o Celakovského Slov. nár. pís. kníže Certelev a Věstník Evropy redigovaný prof. Kačenov-ským přinesl překlad známé stati Kaz. Brodziňského „List do redaktora Dziennika Warszawskiego o pieśniach ludu" (Dzień. Warszawski 1826 sv. IV.). V této rozpravě Brodziński dokazuje, že podstatné rysy germánské poesie jsou duchu slovanskému cizí a na potvrzení svého názoru uvádí (sir. 177.) slova Šafaříkova z předmluvy k prvnímu svazečku sbírky