str. 127
Staročeské „Spory duše s tělem". Časop. čes. musea 1881 244 nsl.) Působivé skládání se dostalo do kancionálů a touto cestou patrně proniklo také do lidového podání. V kane. z r. 1559 (Olomouc; srovn. Jireček, Hymnologie str. 18),„jsem nalezl (str. 433 nsl.) zpracování sporu duše s tělem: „Dialogus. Žalostné a plačtivé vymlouvání jedné zatracené duše s tělem svým." Na začátku a na konci mluví „Skladatel" a jeho slova tvoří rámec skladby.
Skladatel: Když jsem počal dřímati bděním unavený,
jsa hříchy rozličnými těžce obtížený,
duch jakýsi přečerný z svého těla vyšel,
nad rozloučením smutným žalostivě želel.
Duše: Podlé těla dušička stála, a plakala.
Mluvící s hořkým pláčem takto naříkala:
O tělo přemizerné, kdož tě tak porazil?
Kteréž svět svým bohatstvím nedávno obdařil ?
|
Tělo odpovídá, vyvrací žaloby, omlouvá se, na konec se objevují ďáblové a ohlašují neodvratný trest. Skladatel končí slovy: „To ve snách vida hrozným strachem obklíčený byl sem. Ano, procítiv jako omámený, pozdvih rukou k nebi za to jsem Boha žádal, aby od muk pekelných duši mou zachoval."
Lidovým skládáním chybí onen rámec, jímž se spor duše s tělem řadí do skupiny visí středověkých. V lidovém podání zůstal jen dialog, který se vyskytuje dílem o sobě, dílem ve spojení s písněmi jinými.
Stopy podobných skládání polských srovn. Kolberg Lud. X. 78: V Poznaňsku lid věří, že při vynášení mrtvého z domu, duše nebožtíkova se chytá truhly, lomí rukama a říká:
„Nieszczęsne ciało —
że mnie do grzechu zmuszało.
Ciało w ziemi zgnije,
na duszę się wszystko zwinie."
|
Jiný zlomek srovn. Kolberg Lud. XXIII. 124 (74):
Ciało, ciało, coś działało,
na mnieś duszę nic nie dbało — o Jezu!
Ciało leży żeby glina,
czarci stoją żeby trzcina —■ o Jezu!
|
(Následuje známá legenda „Duše hříšná a Maria".)
Ruské skládání odlišné od našeho srovn. Etnograf. Obozrěnije 1898 No 3. 176. (tam i jiné var. ruské.)
XIV. Variant starobylé koledy. S tekstem Srezn. se nejvíce shoduje var. Dobšinského (Prostonár. obyč. 123 = Kuba, Slovanstvo III. 84 č. 50):
Pásli ovce valaši
pri Bellemskom salaši.
Anjeľ sa jim ukázal,
do Betléma ísť kázal:
|
|
