str. 131
jsou mnohem pobožnější než „Rusňaci" a tento rozdíl prý se zrcadlí i v koledách. Není snad nutné podrobně odůvodňovati, že rozdílný ráz koled nesmíme vysvětlovati povahou lidu, neboť daleko více tu působila rozdílná prakse církve západní a východní.
Církev pravoslavná byla mnohem shovívavější к lidovým obřadům, pověrám a zvykům a kromě toho také společenské postavení katolických duchovních, jejich vzdělání a mravní vliv podstatně působily na ráz lidových zvyků připiatých к výročním svátkům církevním.
*
Rozsáhlá cesta po zemích slovanských, kterou Srezněvskij podnikl v letech 1839—1842 podstatně prohloubila jeho vědomosti. Mladý slavista projevil všestranný zájem. Usilovnou četbou a styky s významnými představiteli vědy poznal písemnictví i soudobý stav naukové práce filologicko-historické, ale vedle toho nezapomínal ani na ostatní složky národní kultury, věnuje pozornost divadlu, hudbě, výtvarným uměním i životu společenskému. Pobyt v hlavních městech mu nestačil. Všude 'se snažil poznati z vlastního názoru ráz krajiny, lid, jeho obydlí, kroje a nářadí, jeho zvyky, obyčeje, jazyk, podání a způsob života. Dopisy dokazují, že jeho cesta měla po všech stránkach úspěch, neboť Srezněvskij si dovedl všude získati široký kruh dobrých přátel, kteří mu ochotně pomáhali. Četné památky dochované v pozůstalosti svědčí o přátelském přijetí, jehož se Srezněvskému všude dostávalo. Tak na př. Celakovský, u něhož se Srezněvskij učil češtině, napsal příteli na památku verše:
„Buď zdráv a šťasten, Ukrajinský druže!
A sudbou-li na pouti života
kdy v trninách tvůj krok se zamotá,
vykveťte z nich vždy Tobě vonné růže." *)
|
Tato upřímná slova byla jistě napsána ze srdce všem českým, slovenským, lužickým i jihoslovanským přátelům sympatického ruského učence, který neustrnul na odborném studiu, nýbrž sledoval s porozuměním vskutku vzácným celý národní vývoj západních a jižních Slovanů, jejich svízelnou práci buditelskou, úspěchy kulturní i těžký boj politický.
Bohaté, mnohostranné zkušenosti byly Srezněvskému cennou oporou v jeho dalším působení učitelském.**) Chtěl dáti slovanským studiím široké základy vědecké a objasnil svůj rozvrh v programní stati „Publič-nyja čtenija o Slavjanach", kterou záhy po návratu do Charkova otiskl v časop. „Dennica", vydávaném P. Dubrovským. (Srovn. Slovanský Přehled. Jubil, svazek vyd. r. 1925 str. 83.) V učební osnově, široce
*) Faksimile tohoto „lístku na památku" (21. IV. 1840) bylo otištěno v uved. výstavním Katalogu.
**) Srovn. Izm. Iv. Srezněvskij. Kratkij biografičeskij očerk. S. Peterburg 1913. — Srovn. též V. A. Francev: I. I. Srezněvskij i Slavjanstvo. Petrograd 1914. (Zvi. otisk ze sborníku „Pamjati I. I. Sreznevskago".)
|
