Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 136

ohon na kříži, Wisła VI. 180; naopak zase ve Slezsku vlkodlak v postavě vlčí je bez ohonu, Mitteil. d. schles. G. f. V. XII. 183. Osoby, mající na hlavě dva vrcholky, mohou se proměniti ve vlky u Mazurů, Wisła VI. 181, Andree T. 63 (sr. mora, osoba s ploským čelem, shora s. XIV. 2. s. 11.)

Běloruská pověra chce poznati vlkodlaka teprve po zabití; má pod vlčí koží část lidského oděvu buď košili, buď čapku a pod. Lud. X, 144.

Osud vlkodlaka dán už zrozením. Lidé počatí na Svatou neděli propadají tomu osudu, Zbiór IV. (28) č. 10. Podle zprávy Burkharda Wormského mají Parcae moc vložiti na někoho osud werewolfa (sr. shora XIV. 1. s. 120), sr. i Mannhardt, G. Mythen 633, Laistner П. 355. Děti, narozené v době dvanácti nocí, musí býti vlkodlaky, Meyer M. d. G. 84, pod. narozené v týdnu havelském nebo na Jana v červenci, Meyer G. M. 121; vyznačují se srostlým obočím.

Vlkodlakem nebo morou stane se nejmladší ze sedmi sourozenců stejného pohlaví, Laistner II. 354, Strackerjan I. 390, § 253, Meyer G. M. 121, M. d. G. 85, Wuttke3 277 § 407.*)

Myslí-Ii ve Vých. Průších kmotři při křtu na moru neb vlkodlaka, stane se tím dítě, Lemke Ostpr. III. 51, Wuttke3 277, pod. u Mazurů, Toppen 32, Wisła VI. 180; jakýsi odraz rysu toho je v pověře běloruské, Feder II. 176 č. 151: po hádce s kmotrem při křtu stane se žena vlkodlakem.

Představy o werwolfech v germánské tradici jsou smíšeny s představami o těch, kteří postiženi klatbou. Golther, Handbuch d. germ. Myth. 1895, 102 praví: „Die Sage mag auf einem Missverständnis beruhen. Warg, Wolf hiess der geächtete in der germanischen Rechtssprache. Warg würde wörtlich als Wolf verstanden, und so bildete sich die Werwolfgeschichte." Souvisí s tím snad pomořanská víra, že zločinci nepotrestaní jsou po smrti werwolfy, Meyer, M. d. G. 89.**)

Trest vlkodlaci ho osudu je motivem některých povestí. Tak v polské, Siemieński 138 č. 143: luterský kupec stal se vlkem, poněvadž při zpěvu benediktinek řekl, že by raději zdechl, než slyšel ty vlčí hlasy. Také severočeská pověst, Hutter, Nordböhm. 29, vypravuje o Falckenburgu, že rytíř pro lup jeptišky proměněn ve vlka behával v lesích, až ho šťastná náhoda vyprostila.***)

Přechod v jiné představy.

Spojením pověry s pověrou čarodejníckou stává se i zde ďábel dárcem moci přeměňovati se ve vlka (stejně jako v jiné podoby). Tak se věřilo v Polsku, Berwiński II. 52, v Německu, Hertz 113 п., Stewartova v Z. V. V. XIX. 46 pozn. 37, Jegerlehner, S. u. M. aus dem


*) Sr. dánskou pověru: děti dívky, která chce zůstati bezdětná, jsou werwolfy a marami, Meyer G. M. 67.
**) Sedmkrát exkommunikovaný ve Francii vlkodlakem, Hertz 109. V litevského vlkodlaka změní se dítě, jež matka prokleje, Wisła XVIII. 524.
***) Zápis z r. 1738 dvou františkánu z Kladska, učiněný v Miihlbaehu v Sedmi-hradech podle vypravování starého pátera, sděluje, že podle pověry ve „Valachu" (a tedy i.u Němců sedmihradských) stává se vlkodlakem ten, kdo se dopustí incestu prvního stupně, Mitteil. d. V. f. schles. V. 184.

Předchozí   Následující