str. 146
krku vidle. Ráno pytlák poraněn, Schell 473 č. 22. Variant téhož, Schell 187 č. 151: žena poraněna. Verse porušená je tamže 32 č. 32: dívka uteče před vlkem, jenž mezi dveřmi na ni koulí očima; člověk v něm neprozrazen. Široká je povídka, Schell 31 č. 31, kde je werwolfem milá, jedna ze dvou dcer hospodské. Proti vůli oba snoubenci zůstanou přes půlnoc; na zpáteční cestě vyskočí na jednoho vlk, druh jeho zasadí mu rány nožem. Druhý den má děvče strašné rány v obličeji. Poměr zrušen. (Sr. shora „milá morou" XV. 1. s. 11.) Ještě jiné pověsti z Bergu znají nasedající vlkodlaky. Schell 43 č. 60: nasedají hlavně na mladíky navštěvující milé; řezáním noži do tlap zbavují se jich, werwolfi mění se v lidi. Pod. tamže 187 č. 116: vrhali se hlavně na pocestné, kteří měli peníze, zlato. Tamže 481 č. 35: lodník zápasil s werwolfem, vytáhl nůž a vrazil mu jej do žeber. Nato rozmlouval s ním werwolf přátelsky lidským hlasem a podal důkaz síly na stodole, kterou rozkýval.
Několik motivů spojuje místní pověst o Werwolfsteinu u Grimmů, D. S. č. 214. Stařec pasák vyprošuje si marně na ovčáku strakaté jehně. Zmizí a s ním i jehně. Po čase mu výsměšně vyřizuje pozdrav od jehněte. Ovčák se na něho oboří. Promění se ve vlka. Dostižen psy udělá se opět člověkem a prosí o život. Marně. Promění se v keř, ale ani toho neušetří zuřivý ovčák. Na konec znovu v podobě lidské žebrá o život. Skolen.
Motiv začarování ve vlkodlaka a proměny při zranění spojuje povídka polská, Wójcicki, Polnische Volkssag. u. March. 48. Muž proměněný 7 let ve vlkodlaka, zbaví se začarování, vrátí se domů a najde ženu provdanou za pacholka. Přeje si býti vlkem a v tom se změní ve vlka. Pohltí dítě, potrhá ženu. Utlučen sousedy; najdou svého známého.
7. Ojedinělé verse.
Nizozemská pověst, Wolf č. 502: pomocník česače chmele, vlkodlak, žádá, aby otevřeny byly dveře, jež schválně chasa zavřela, zaklíná, konečně s půdy se spustí po prostěradle; jako vlk přijde dům poděsiti. Tedy nucení v tajemnou proměnu, podobně jako u mory (sr. shora XIV. 2 s. 46).
Podle pruské pověsti, Reusch 102 č. 85. 5, selka vychovala st krásného chlapečka nalezeného. Když nevlastní syn nebyl doma, ukazoval se vlk, který se snažil dostati se do domu. V poledne jednou proměnil se ve vlka a roztrhal ji. Ubit ostatními.
V Bergu, Schell 442 č. 44, sedláci vypraví se proti werwolfovi. Na cestě narazí na 3 světla, nad nimi síto. To udělal werwolf. Musili se vrátiti s nepořízenou. (Proč, nevysvětleno.)
Zajímavá, třebaže s výzdobou beletristickou je povídka slovenská, SI. Pohl'. XIV. 202 VII. „Vlkolak". „Hrnčiarovic gazda" strojil svatbu dcerce. Na dvoře se ukázal vlk. Chtěli se naň vrhnouti, ale gazda nedovolil; otevřel mu dveře, koláč zavěsil na hrdlo a vyprovodil. Asi za rok vezli Pílané, mezi nimiž gazda, desky do Jágru. Přišli na panskou samotu. Tam je pohostil neznámý pán, desky odkoupil, zrna dal do měchů zadarmo. Když chtěl gazda platiti, dal se poznati: „Ten vlk, to som bol ja."
*
|