vinut, sr. shora. Pravdu má v tom, že není doložen tento rys v době nejstarší pro Polsko, ovšem není doložen vlastně ani pro celou střední Evropu. Trvaly však tradice o vampirech v širším slova smyslu, tedy v Polsku o strzygach, strzygoních, upiórech a také zmorách.

Již rozbor versí skupiny středoevropské vyvrací úsilí Laistnerovo vysvětliti pověsti tyto — i revenantské — jako původní pověsti elbické (Laistner I. 97, 190 п., II. 29, 62 a j.). A to byl pokus z učiněných nejvážnější. Ukázáno bylo, že zde spolupůsobí i podmínky jiné, ačkoli ovšem těžký sen u mnohých je scénou a zároveň režisérem jejich debutu, pro nějž ovšem nutný předpoklad je víra v duši, v její návrat, extasi, t. j. východ z těla a proměnu. Takto vzniklé tradice jeví se jako starý majetek střední Evropy, který nepotřebuje vysvětlení přejetím odjinud. Naproti tomu četné osnovy, vyznačující se pevností v sledu motivů dají se vysvětliti jen přejímáním v této oblasti. Vzájemné spoluvytváření základních motivů bylo již zjištěno a mohlo vésti přijímáním příbuzných motivů víry středověké i v dnešní složitější útvary tradic. O tom však poslední slovo bude možno říci až po srovnání látek v sousedních oblastech, a možno-Ii, i tradice neindoevropské. Pravděpodobně ukáže stejný antropologický základ jich, duši, jako jádro všelidské. Snad dá se pak zjistiti i vznik a pohyb složitějších osnov, což vypadá z možností této práce.

Na přejímání některých motivů, souvislost osnov s jinými světovými látkami povídkovými bylo ukázáno na svých místech. Dodáno budiž ještě na př., že motiv o moře, měnící pacholka v koně a na něm celou noc jezdící (XV. č. 1. s. 2) je převzat z látky o čarodějnici, jezdící na pacholkovi, a pak patrně obrácen při vylíčení trestu zmory. Jinde až ze srovnání látek celého kruhu a přibráním všech podobných dal by se zjistiti pohyb povídkového společného motivu, na př. „zavřená mora", jenž náleží do okruhu látek „Der Geist im Glase", srov. Anmerkungen K. H. M. Grimm П. 414. č. 99. Jinde je původ motivu jistější, tak na př. obelstění mory panákem, oblečeným koštětem, srov. „napálená zmora", XV. č. 1. s. 16, z kruhu látek o udatném krejčíkovi, sr. Anmerk. K. H. M. Grimm I. 149 č. 20. Jindy je motiv (na př. pře-hádáni umrlce vypravováním o osudu chleba, sr. Prostředky osvobozující, XVI. č. 3.—4. s. 141, viz K. H. M. Grimm I. 103, 222, 231, 331), zcela neurčitelný podle původu a pohybu. Tato nejistota a společnost motivů nemění nic na pravděpodobnosti výsledků, na zjištění celého cyklu vampyrického. Dokazují jen, jak prajednoduché jádro rozrostlo se přibráním různých živlů v podivný, ponurý, mohutný strom.

Tradiční útvar tento mohl by býti smírčím soudcem teorie antropologické a migrační, ukazuje pravdu obou, ukazuje, že jsou dobrou jedinou mincí na líci i rubu: pravděpodobnost antropologického základu a jednoduchých motivů a jistotu stěhování pevných osnov.