Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 192

jablon'a, mednyje i jabloki . . . Mednoj sad prošla. Došla do serebr'a-nova: serebrenaja jablon'a, serebrenyje i jabloki.*) Nebo v „častušce":

Stav'ka mama samovar

zolotyje čaški,

ко mne milen'kij pridet

v zolotoj rubaške.

Obyčejně místo zolotoj rubaški (zlaté košilky) zpívá se „belen'koj" (běloučké) nebo „vyšitoj" (vyšívané).**)

Při rozboru formulí Poznanskij obrací pozornost zejména na začátky. Mnoho běloruských zaříkadel počíná se slovy:

„Pervym razom, dobrym časom". Běloruský začátek vznikl jistě pod vlivem západním. Co to znamená „dobryj čas" (dobrá hodina) ? Zaříkadlo pomůže jen v „dobryj čas" : „Na chudoj čas lučitca ne po-možeč a na dobryj pomogaeć". (V nevhodnou hodinu nepomůže, ale v dobrou pomáhá.)

V Polsku a Německu zaklínači už vědí, co je to „dobryj čas": „Scęśliwa była godzina, kiedy N. Panna porodziła syna. Zeby taka była scęśliwa godzina, kiedy będę se róże zasegnywać." V německém zaříkadle čteme: Glückselig ist der Tag, da Jesus Christus geboren war."***)

Vzájemné působení mezi západem a Ruskem prostřednictvím Polska je nepopiratelné.

S míněním autorovým o vzájemném vlivu západu a Ruska zcela možno souhlasit; zdá se nám však, že začátek „pervym razom, dobrym časom" mohl vzniknouti i bez vlivu západního. Vždyť máme výraz: „v dobryj čas", přejeme-li úspěchu někomu, kdo začíná dílo; říká se: „V dobryj čas molviť, v chudoj promolčať" — na ochranu před uhranutím.†) Užívá se jich nejen v západním, ale i v jižním Rusku. Málo věrohodný je i výklad Poznaňského, že „dobrym časom" má se rozumět den Kristova narození. V zaříkadle se předně nemluví o dni, nýbrž o hodině. Za druhé za „dobryj" nebo „legkij" den nepokládá se výlučně jen den Kristova narození. Dělení na dobré anebo, jak je nazývají, na „legkie" dni a „ťaželyje" (těžké) je u všech Rusů velice rozšířeno ††) a je těžko vidět tu vliv západu.

IV. hlava — zaříkávači motivy — je věnována dokazování základního tvrzení Poznaňského a to, že slovesná forma zařikadel vznikla z nábož. obřadu. Za tím účelem uvádí celou řadu zaříkávačích motivů a podává k nim příslušná objasnění.

Ale všechny Poznaňským uváděné příklady připouštějí i jiný výklad a to, že slovesná forma vznikla dříve než obřady a teprve pod


*) Зеленинъ D. К.: Великоруссюя сказки Вятской губернш. Петроградъ 1915 г. стр. 14. Viz Афапасьевъ, Русскгя народныя сказки III vyd. 5.
**) Na tento příklad „skvozného" epiteta upozornil mne R. O. Jakobson, který tuto „častušku" zapsal v Moskvě.
***) Познанскш. Заговори стр. 78—79.
†) Příklady jsem vzaty z Толковаго словаря Даля 1101 стр. ††) Čornyj (černý) den — doba nedostatku, bídy; rovněž nešfastný den je ťažolyj (těžký). Pověrečni lidé pokládají za nešfastné pondělí a pátek, kdežto úterý a sobota isou „legkie". (Даль. Толковый словарь. Слово „день". 1060 стр.)

Předchozí   Následující