vlivem slov obřady se tvořily. To, co s počátku bylo jen slovesnou metaforou, provádělo se potom doslovně v obřadě.

Ostatně zdá se, že v řadě případů ani do obřadu nedošlo, a Poznanskij je nucen jen předpokládat, že existoval u Rusů jakýsi obřad s růží — ve skutečnosti ho u Rusů neznáme. Sama zmínka v zaříkadle o růži (roza) při léčení pleti (roža) mohla vzniknouti prostě působením souzvuku (roza-roža), jako „gryzu" při gryše (hryžu při kýle). Právě tak v motive „rohů". Poznanskij musí předpokládat, že existoval jakýsi málo víře podobný obřad bití přes rohy, ačkoliv sám podotýká, „že dokladu o bití býků přes rohy se mně nepodařilo najiti.*)

Dále vzbuzuje pochybnosti výklad Poznaňského samotných obřadů. Na př. obřad se zvoněním zvonků vysvětluje tak: Zvuk zvonků pravděpodobně měl býti důkazem existence železného týnu (železnoga tyna), který i tvořilo obcházení se zvonky kolem dvora.

Na téže asi víře v magickou sílu zvonků zakládá se i obyčej podvazování zvonků v svatebním průvodě. Ve prospěch tohoto dohadu svědčí i ta okolnost, že formule „tyna železného" velmi často se vyškytá v svatebních zažehnáváních.**) Vždyť doprovázení zažehnávání hřmotem, zvoněním a křikem je obyčejným zjevem u nejrůznějších národů a užívá se ho obyčejně na zahánění zlých duchů.***)

Obřad umenšování součtu dopouští i- jiný výklad, než podává Poznanskij. Magická čísla mohla vzniknouti prvně při léčení ječného zrna a potom rozšířit se i na léčení bradavic, při čemž druhým vývojovým stupněm bylo, když začínalo se počítat od součtu bradavic a ne od magického čísla.

Poznanskij se domnívá, že „německá zaříkadla jsou pozdějšího původu než ruská. Mám na mysli ne povšechnou chronologii, ale relativní vztah k tomu období kulturního rozvoje, na kterém národ stál, když zaříkadla tvořil." †)

Jedním z hlavních důkazů pro mínění Poznaňského má býti to, že ruské šablony jsou obraznější než německé a obsáhlejší. Poznanskij tu, jak se zdá, vůbec nepočítá s tím, že zaříkadla jsou výtvory básnické, že k nim se naprosto nehodí jeho mínění, že „čím je nižší rozvoj národa, tím je jazyk obraznější." "††)

Přichází nám na mysl jiný výklad než u Poznaňského na základě jedné písně, kterou uvádí v V. hlavě — zaříkadlech ve formě písně.

Nedostatek souvislosti mezi písní a obřadem Poznanskij pokládá za stav prvopočáteční. „Je zřejmo, že i tu, jako v zaříkadlech, na prvních stupních úloha slova je velmi podřadná, nevidí se síla v něm, nýbrž v samotném obřadě.†††)