str. 125—126, říkání to namnoze rýmované, které jinde nazváno prostě „брехня" (lhaní) ve sbírce Jastrebova 236 č. 35.

V starší sbírce M. Dragomanova vytištěno stejné celkem říkání (str. 372 č. 42, podobné u Manžury 126, 3) verši pod nadpisem «Не любо-неслушай».

Oblíben jest ještě začátek: Počíná se pohádka o . . ., a tyto úvody bývají, často rýmovány, velmi rozmanité. Tato obbba v rýmech aneb aspoň v asonancích ukazuje nepochybně, že byly tyto povídky skládány od profesionálních skladatelů anebo vypravovány a upravovány od profesionálních vypravovatelů. Na ráz těchto bdí ukazuje žertovný, posměšný jejich základní tón, výrazy a obraty namnoze kluzké a obscénní, jak jest to zjevno z novějších zápisů, kdy obavy před neúprosnou censurou nenutily již vydavatele taková místa škrtati, anebo při nej-menším seslabovati. Původnější je zajisté znění zapisované od Onču-kova a jiných pozdějších, než v sbírce Afanasjevově.

Opakují se ještě některé zvláštní obraty, „pohádku povíme po obědě najedše se měkkého chleba" nalézáme ve versích z gub. novgorodské, orenburské, samařské, na západě v gub. smolenské, mogilevské, na jihozápadě v gub. volyňské. Opakují se ještě popisy dějiště: na moři okeánu, na ostrově Bujanu stojí ... v ukrajinské versi sdělené od Maksimoviče, ve versi z gub. grod. novogrud. okr., z gub. novgorod. kirilov. okr. Na tom místě se též odehrával děj Zlaté rybky (Afanasjev I., 54 č. 39, původ této verse není určen, snad knižní). Na takové místo jest zanesen nešťastný zrazený milovník ve versi povídky o zlatém ptáčku a Fortunátu (Sokolovy 173 č. 94). Vloženo porůznu do děje pohádkového, tak v povídce z permské gub. (Зеленин 327 č. 55) uloženo rekovi z návodu závistivých sluhů, aby vystavěl церкву на Тіянѣ остро-вѣ, на океанѣ морѣ . . . patrno, jak byla starobylá formulka porušena.

Porůznu zapadlo toto jméno clo epických písní. Obyčejně ovšem ve stálém spojení s море-окіян, ale též bez něho. Na tento ostrov posílán Danilo Lověanin, když se kníže Vladimír chce zmocniti jeho ženy ve versi ze simbirské gub., z archangelské gub. i z břehů Bílého moře, kde je přejmenován kníže Boris Romanovič (Kirějevskij III., 28, Gri-gorjev III., 434, Markov, Bělomorskija byliny 238), ve versi z terské oblasti na Kavkaze (Vs. Miller, Byliny novoj i nedávnej zapisi 130 č. 53) nalézáme obvyklé spojení: на Кіянь-море, на Буянь остров, ale ve versi z nižegorodské gub. (Kirějevskij III., 34, Speranskij op. c. L, 194) jest místo toho: luga Levanidovy. Dále ve versi písně Dobryňa a Marinka z terské oblasti vydal se Ďobryňuška na Kijaň more, na Bujan ostrov, kde byla Mariška u svého milence (Miller op. c. 293, 294). Ještě čteme týž obraz v písni Василій пьяница o zlatorohých turech z téhož kraje: „переплывши туры окіан море, переплывали на Буян остров" (ib. 127, pod. 129, Григорьев III., 378). Bez obvyklého spojení pak ve versích z archangelské gub. a z břehů Bílého moře: выплыли туры да на Буян остров, да идут по Буяну да славну острову (Speranskij op. c. L, 228, Григорьев III., 76, 163, Markov op. c. 409), на Боян остров Григорьев I., 311. Konečne ještě ve versi písně, kterak Aljoša vysvobodil svou sestru z pobřeží Bílého moře, byl rek od knížete Via-