kulturní proudy tam vnikaly snadněji. Ostatně jednotlivé slohy a styly, jež na něj měly vliv, střídaly se dříve mnohem pomaleji, než nyní, kdy v několikaleté tvorbě jednoho umělce se vystřídá několik směrů. Měl tedy kroj dříve dosti času vy-rovňati se s nimi, přejímati účelně a tím i vkusně jednotlivé prvky a spojovati je se staršími. Zkrátka, vždycky a všude lidový kroj žil; někde pomaleji, jinde rychleji, — ale nikdy nestagnoval trvale. —

A jako, řekl bych, logicky a v souhlase s prostředím vznikal a rostl, tak v důsledku změny všech tvořivých svých složek degeneruje a odumírá.

Intensivní hospodářství a významná spolupráce ženy na hospodářských pracích po celý rok, tedy i v zimě, nedovoluje jí věnovati se pracnému hotovení a výzdobě lidového kroje v té míře jako dříve. Čas je drahý a stejně i práce. Ale ještě zhoubněji působí řada jiných příčin. Vesnické obchody jsou plny laciných náhražek a ozdob krojových, levného a pohodlnějšího materiálu, jenž vedle láce a rychlé úpravy na kroj má ještě výhodu pohodlnějšího nošení a častého obměňování, čímž hoví i touze po novém a jiném. Tam, kde přec aspoň detaily výzdoby se zhotovovaly doma, zasáhla častp neblaze škola zaváděním moderních vzorů vyšívání (secese), nemluvě o vesnických švadlenách a jejich tištěných předlohách. A tak jeví se lidový šat, pokud vůbec ještě nebyl odložen, namnoze jako' snůška starého a nového, dobrého a banálního. A není možno činiti za to odpovědným lid. Jsou ovšem ještě ojedinělé výjimky, kde podivuhodná pýcha a láska к svému kroji zdůrazněná ještě obdivem cizinců, zachovala kroj v plné kráse i v dědinách hospodářsky vyspělých. Ale i tu absolutní ryzost je porušena tím, že buď materiál jest již nahrazen továrním, buď do ornamentu vkrádá se nový charakter, nebo technika není původní, stará, třebaže celek ještě neustále působí dojmem harmonickým.

Oživovati kroj tam, kde již úplně vymizel, považuji za velmi nevhodné. Bylo by možno za drahé peníze poříditi přesné kopie naprosto správných krojů z musejních sbírek a nositi je jako národní kroj slavnostní, ale vždy je to kroj mrtvý. Vedle toho drahota podobné kopie svádí snadno zaopatřiti si levnější náhražku a jsme znovu u profanace národního kroje. Mimo to s rekonstrukcemi krojovými je potřebí býti velmi opatrný. Mám za to, že již i za Národopisné výstavy byly nesprávně spojovány v celek kusy sice původní, ale z různých dob a že tyto nesprávné kompilace dostaly se i do museí i do literatury. Je ku podivu, jak málo správné tradice o krojích udrželo se v lidu a jak, pátráme-li po jeho čistých formách, plete se starší s mladší. —

Národopisné slavnosti, pořádané v hlavním městě nebo krajském, mají účastníky všech těchto tří skupin. Kde je kroj ještě zachovalý, přijdou v pěkném, více méně původním,