chenweberei, „tkaní na destičkách", po slovensku snad „karetkování".

„Tkanie krosienko m" není pletení, ale tkaní, prohazuje se tu tedy útek. Osnova prochází prkénkem podobným hřebenu (krosienko tolik co stávek je od „krosna", veliký stav značící), v jehož žebrech jsou dírky. Těmito dírkami procházejí pevné niti osnovní, mezi žebry pak niti pohyblivé, vytvořující mezeru zv. prošlup к provlečení outku. Dle

Čís. 5. Cigánka tkající tkanice „krósienkem" v Šumiaci.

počtu dírek a osnovních nití povstává šířka pásku. Na Slovensku je velice malá, obyčejně od 8—16 dírek, tedy 16—32 osnovních vláken. Kdybychom rošt rozšířili až na 70—80 dírek, povstal by celý široký pruh látky a vlastní základ tkaní látek. Zvednutím roštu zvedají se pevná vlákna v dírkách a vytvářejí t. zv. „prošlup", mezeru mezi lichými a .sudými vlákny, kudy prohodíme outek.

Na Slovensku jsou dva hlavní druhy tohoto tkacího hřebene neboli „krosienka":

a) buď je zasazen pevně na jakési bedničce ve spojení s jedním válečkem к navinování osnovy (druh z okolí Černého Baloghu u Brezna, viz obr. č. 4);