b) nebo čistě volné „krosienko", které jako hřeben se musí držeti v ruce při tkaní a jím pohybovati. Tento druh je nejob-vyklejší v používání u lidu, na př. pod Tatrami ve slovenských dědinách: Važec, Mengušovce, Batizovce a j., hlavně u cigánek (proto se také říká „cigánske tkanice", viz obr. č. 5). U lidu našel jsem jej také ve Štvole pod Tatrami, ve St. Haliči a u cigánky v Šumiaci; v Porube u Trenč. Teplic robí si pomocí něho z barevné vlny velmi pěkné „čipky" (krajky) к čepcům nad čelo. Aby vytvořily zoubky, nechávají outek přečnívati po jedné straně zubatě a neutahují ho. Jest to jistě starý druh krajkových pokusů mezi lidem, jaký jsem dosud nenašel nikde jinde na Slovensku.

Také tento „krósienkový" druh práce v této obci může odů-vodňovati názor sl. Reg. Bíbové a Marie Smolkové v knize „Kraj-kářství lidu československého", že paličkování vzniklo z tkaní těchto tkanie a že jest to stará původní forma slovanská pro paličkování. Velmi stará ovšem je, ale nelze zatím tvrditi, že původu čistě slovanského.

Jdeme-li zase po stopě tohoto primitivního druhu tkaní, najdeme jej rozšířenějším než předešlý a v četných musejních sbírkách. Tak v berlínském Museum für Völkerkunde našel jsem tato „krosienka" jako „Bandwebekämme" označená, vystavená, původem hlavně z Pomořanska a ostrova Rujany. Do dědiny Kleinhagen a Gageru na jižním konci ostrova i. zv. Mönchgut, jsem se ihned rozjel a ozdobně, ornamentálně řezané kusy, široké až na 31 dírek jsem si dovezl. Tato část ostrova má právě obyvatelstvo původu n e německého, dle jedněch prý jsou to zbytky Wendů, dle jiných přišlo toto obyvatelstvo ze severu,*) ze Skandinávie. Skutečně v Dánsku a Švédsku našel jsem toto „krosienko" vyvinuto již ve velmi složité mechanismy a to velmi bohatě zastoupené v museu v přírodě v Lyngby i tamějším čistě zeměděl. museu. V Museum f. Kunst v Kodani viděl jsem je na obraze malíře Constantina Hausena (v sále XVI., č. 249) zobrazeno jako velmi složitý aparát, ana jím mladá žena právě tká, označen „Husmoderen ved Bandwaeven".

Celá sbírka těchto „krosienek" je i v „Dansk Folkemuseum" v Kodani, bohatě ornamentovaných, jedno docela gotické formy, datované „Anno 1605". Jako zvláštnost uvádím to, že mají v hořejšku otvor na zvedání prstem.

Nejkrásnější sbírku různých krosienek má Nordisk Museum ve Stockholmu, bohatě řezaných na př. s dvěma lvy proti sobě a vývoj jich v aparáty tkací na tkanice, zařízené na šlapání. Podobně v museu v Lundu se jmény a daty z let 1837.

Také druh pevných stojacích „krosienek" je velmi rozšířen a v Hamburském etnografickém museu je zastoupen u Portu-