dobně i „nitelnice", jakých dosud se užívá na ručních stavech slovenských. Drátěná brda na Slovensku najdeme dosud zřídka.

Tedy „krosienko" (Rostweberei), jež dávno jinde vymřelo, je u karpatského lidu důležitým nástrojem živým, dosud v užívání jako přežitek dob jistě hodně starých dle příkladů z ciziny.

Mezi způsobem tkaní na „k r o s i e n c i á c h" a tkaní „к r ó-sienke m" stojí na půl cestě t. zv. „Brettchenweberei" po našem „tkaní destičkám i", nebo slovensky snacl „karetko-vanie".

Čís. 7. Tkaní destičkami u primitivních národů.

Bohužel jsem nepokročil v pátrání po tomto způsobu tkaní daleko mezi lidem na Slovensku přes veškeré úsilí. Asi již zmizel, ale ne dávno.

Práci tuto nejlépe vysvětluje připojený obrázek a velice dobře i obšírně najdeme ji popsánu v knize Margarethy Leh-mann-Filhés „Über Brettchenweberei", vyd. nákl. Dietr. Rei-mera v Berlíně 1901.

Jest to destička se 4 dírkami, vlastně řada destiček, na nichž dvě dírky nahoře a dvě dole tvoří protilehlé niti osnovy, mezi kterými vyniká „prošlup". Po prohození outku tímto prošlupem otočíme destičkami o 90°, čímž přijdou jiné dvě dírky nahoru s osnovními vlákny a prohození outku se opakuje.

Je to jednoduchý a důmyslný způsob, který vznikl z potřeby vinouti a spřístí šňůru a v prehistorických nálezech má předchůdce v kosti e dvěma až třemi dírkami, tak jednoduchém to