nástroji к prvotnímu pletení. Takový přístroj z kosti nepatří dosud prehistorii, užívají ho ještě dnes Indiáni v Peru, pak domorodci na Šalamounských ostrovech a v západním Sudanu.

Jako destička se 4 dírkami je častý v nálezech prehistorických i římských a koptických, na př. v St. Paulus Museu ve Woransu a v nálezu zase Oserbergském v Kristiánii (doba železná). Zmínky o těchto destičkách jsou v pověstech staro-islandských (Saga), kde prý jimi pracovaly dcery Hunnů. Několik viděl jsem jich v dánském Landbrugmuseu v Lyngby, čís. inv. 4428, 4427 a 7309.

Z Islandu, kde dávno upadl tento způsob v zapomenutí, jpře-skakují nálezy tohoto tkaní do Jutska, do Švédska, Norska,

Čís. 8.- Pasy z Porubky u Trenč. Teplic, tkané destičkami „karetkované".

Ruska, Finska a jdou к jihu do svojí pravlasti někde na východě. Podle knihy Lehmannové nachází se dosud na Kavkaze, v Turkestanu v Tiflisu, v Mosulu, v Turecku, na ostrově Euboi a tak dále.

Takové destičky mohou býti i na 6 dírek zařízeny a pak tkají pás dvojitý, silný. Já na Slovensku zachytil jsem zatím krásné žluto-zeleno-červené pásy, ale již jen u starších lidí v Porubce u Trenč. Teplic. Také od jednoho děvčete na jarmarku v Trenčíně podařilo se mezi starými výšivkami jeden odkoupit. V Porubce nevěděli lidé co za ně chtít, poněvadž prý je nikdo vůbec nedělá. Pásy samy jsou 2И m dlouhé a skutečnou ozdobou kroje. ,

V Porubce i ženy na jarmárce v Trenčíně, které byly ze Stankovan, informovaly mne velmi málo. Roznášeli je dříve jacísi muži clo těchto krajin na prodej z okolí Něm. Pravna. Pásy nazývaly „karetkované" a zjistil jsem na nich, že jsou dělány