touto technikou destičkovou podle krouceného pohybu osnovy ve struktuře pásu. Jsou dělány z ostré vlny, krásně barvené. Bylo by zajímavo pátrati, kdo je dělal a kde (viz obr. str. 37).

Tato technika je čistě asi východní a možno, že ji provozují opět nějací rumunští stěhovaví lidé. Jinde na Slovensku není tato práce a vznikla jistě cizím vlivem.

Vzory i barvy na těchto pásech byly u všech lidí dosti jednotné, takže jsem s počátku hádal na větší výrobu výhradně pro obchod.

Tkaní destičkami, čistě orientální způsob, je v západní Evropě snad nejvzácnější z uvedených, druhů pletení a tkaní, a také Slovensko není jeho domovem; zabloudilo sem asi náhodou.

O tkanicích je dosti historických zpráv a bylo by zajímavo je všestranně sledovati jako základní rozdíly technik tkaní.

V „Dějinách kroje zemí českých" prof. Zikmund Winter se zmínil o „samokrutnikách", které nosily se v Čechách v XV. věku a zdají se býti pleteny buď destičkami nebo „na krosienciách".

Jsou tamtéž*) další doklady, že u Slovanů znali již ve XIV. století plésti ke svým krojům skvostné tkanice a pletenice (sjjrávně rozeznává obojí výraz) z vláken stříbrných a zlatých a v XV. století hotovila prý děvčata v Čechách krásné práce nastav k u. Tkanice podle vzorů asi ony destičkové ze zlata a stříbra jsou ozdobné pásy na byzantských krojích.

„P o j a s", zelený pásek s vetkávanými stříbrnými ornamenty z tverské gubernie, vystavený v Náprstkově museu v Praze, nosí ženy v Rusku přes sarafan, muži přes rubašku, a nábožní sedláci to pokládají za hřích ho nenositi. Některé vzorky z novgorodské gubernie na těchto pásech tvoří celé prů-povídky. Ukázky z primitivních pásků najdeme v díle S. Davy-dov „Russkoje kruževo", Petrohrad 1909, odkud čerpala Šmolková a Bíbová.

Uvedl jsem stručně druhy výroby tkanie, primitivní a chci upozorniti tím, jak tyto zbytky starých textilních kultur těšily se pozornosti národopisných a jiných odborníkťi, kteří prokázali jich existenci po několik tisíciletí a kteří neměli po ruce živého materiálu. Ruční výroba tkanie zmizela v západní v Evropě a většině zemí vůbec. U nás na Slovensku dosud zůstaly některé druhy a ještě živoří, representujíce několik vývojových stupňů starých textilních technik a jsou snad odrazy určitých epoch v pohybu národů v Karpatech.

Bohužel Karpaty byly současně neproniknutelnou hrází cizím učencům, neznalým slovanských řečí a neotužilým fysicky к pronikání těchto nejzapadlejších krajů a proto spíše popsali a poznali materiál odjinud, než přímo ze středu Evropy z Karpat, kde mnohé jenom tušili.